9. zasedání zastupitelstva = důkaz rozpolcenosti ČSSD

Na zdejší poměry se v sále shromáždil docela vysoký počet lidí 15-20. Není divu, lidem se nedostává vůbec žádných informací a ani novináři nepřekonají mediální neochotu ze strany vedení radnice. I tiskový mluvčí radnice místostarosta Miloš Petera, který rád poskytne vyjádření od lampiónového průvodu až po Alcatraz, v případě nemocnice téměř vždycky mlčí jako hrob.

Zastupitelstvo toho dne mělo na programu dva body, první bod byl odhlasován takovou rychlostí, že téměř nikdo z přihlížejících diváků v sále ani nepostřehl, že poplatek za komunální odpad bude stát 492 Kč, stejně jako minulý rok. Což je jistě dobrá zpráva!

Diskuze nad druhým bodem „Nemocnice Nymburk“ tedy zabrala většinu času z více jak dvou hodinové schůze. O co tedy šlo? Starosta (a tedy vlastně ODS) potřeboval(a) schválit podmínky soutěže na nový pronájem nymburské nemocnice, poněvadž je přesvědčen(á), že pronájem je jediné schůdné řešení nymburského nemocničního problému. Oproti srpnovým podmínkám, kdy dostala nemocnici do pronájmu společnost Aazar s.r.o., se nově objevuje zásadní nabídka odkupu 33% akcií akciové společnosti a kupní cena za akcie bude minimálně 41. mil. Kč. Město pochopitelně získané peníze použije výhradně na odmazání dluhů nemocnice.

Následná rozprava se točila právě kolem závaznosti těchto podmínek. Opozice prokazovala přehled v problematice a starosta při svých odpovědích zase dokazoval připravenost na tuto diskuzi a na své poměry odpovídal skutečně s dlouho nevídaným klidem a vstřícností. Toto nešlo říci o místostarostovi Peterovi, který v pátek hned několikrát tápal. Tomáš Omáčka se pozastavoval nad tím, na základě čeho starosta určil, že 33 % akcií má hodnotu 41 miliónů. Starosta odpověděl, že tato částka řádově představuje 1/3 všech peněz, co město do nemocnice doposud vložilo. Aleš Omáčka zase dokazoval, že částka 41 mil. Kč je dosti nízká vzhledem k majetku nemocnice a taktéž výše pronájmu, kterou bude nový nájemce po dvou letech městu platit. Starosta kontroval, že stanovení účetní hodnoty je zatím v běhu. Jiří Kuhn a Ivan Semecký byli velmi překvapení informací, kterou jim Petera na schůzi představenstva vůbec neřekl, že uvedená procenta i kupní cena jsou pouze orientační, neboť po skončení soutěže, může v dohadovacím řízení dojít k zásadním změnám! Starosta vysvětloval, že tyto podmínky vyplývají z povahy takto vypsané soutěže, která nemá charakter klasického řízení jako v červenci, ale v rámci urychlení má specifické podmínky (Takto jsme to alespoň pochopili my – pozn. red.). Pavel Fojtík se podivoval nad doslova „šibeničními“ termíny, vždyť už za týden se budou otvírat obálky. A v této souvislosti poukazoval po právní stránce na nestíhatelné termíny při vyvedení majetku polikliniky na Sídlišti z akciové společnosti zpět na město. Zde starosta trpělivě vysvětloval, že s tím počítá, neboť smlouva o prodeji akcií se bude podepisovat třeba až v březnu.

Ačkoliv se zdálo, že zastupitelé se snaží dobrat konečného znění podmínek soutěže na zastupitelstvu, ve skutečnosti už bylo vše jasné předem. Kdyby totiž opoziční zastupitelé vytrvale nevznášeli otázky a neupozorňovali na možná úskalí, vše by bylo hotové během několika minut. Nikdo kromě opozičních zastupitelů a lékařů z řad ČSSD neměl pochyb, že předložená podoba zadávací dokumentace soutěže je nejlepší, přitom jak bylo několikrát na schůzi řečeno, definitivní text byl rozeslán elektronickou poštou hodinu před zasedáním a tudíž nikdo neměl čas si dokument o 22 stránkách v klidu a důkladně prostudovat. Komunisté v čele s nejhalasnějším kritikem města paní Šmídovou najednou žádné připomínky neměli, jako obvykle se na nic neptali Petíra, Janišová, Beranová či Stejskal asi jim skutečně stačí vyslechnutí názoru předsedy své partaje a podle toho se za každých okolností řídí.

V momentě, kdy komunisté už dávno před zasedáním přislíbili své hlasy, bylo dávno o všem rozhodnuto. Atmosféru před hlasováním ještě rozbouřil Adolf Toman: „Mám pocit, že nemocnici za těchto podmínek nikdo nekoupí, a proto navrhuji nabídnout 51% akcií“. Naštěstí jej zkrotil jeho stranický kolega místostarosta Jeník: „Nemíchejme pojmy, možnosti jsou od 0 do 100, proč bychom nemocnici kupovali, kdybychom jí teď chtěli prodat!.“ Na závěr se ještě Aleš Omáčka zeptal ředitele Zimoly, který byl celou dobu přítomen v sále, zda je nemocnice provozovatelná městem? Zimola odpověděl, že v podstatě ano, když v dohledné době půjde přislíbených 21 mil. korun investic do stravovacího zařízení a město převezme dluhy a bude za ně ručit, načež doufá, že věřitelé budou za těchto okolností ochotni počkat!

Už jenom doplňme, že pro návrh hlasovalo 13 lidí a zdrželo se 7 zastupitelů (Karel Dána se ze schůze omluvil).

Deváté zastupitelstvo opět ukázalo, jak hluboká je krize uvnitř klubu ČSSD. ODS nezbývalo nic jiného než žádat o hlasy komunisty! A jen díky třem hlasům od KSČM byl také návrh schválen! Jedno křídlo uvnitř ČSSD je přesvědčeno, že provozování nemocnice městem je jediné řešení jak zachránit nymburskou nemocnici před krachem a současně dostát stranickému programu a druhé křídlo v čele s Milošem Peterou je ochotno obětovat vlastní názor, v zájmu zachování vládní radniční koalice. O tom, jak byl místopředseda Petera po celou dobu jaksi zaražen dokládá i závěrečná otázky redaktora z Mladé Fronty Dnes Václava Štefana, co bude město dělat, jestliže se bude opakovat situace jako s Aazarem? A Petera odpověděl: „To musí být ošetřeno ve smlouvě“. Víc nic, redaktor i všichni v sále byli jistě z takové odpovědi zcela uspokojeni. Zastupitelé by tentokrát měli trvat na tom, aby smlouvu dostali do rukou (smlouvu s Aazarem doposud nikdo vyjma vedení města neviděl), a mohli zkontrolovat, jestli tam bude toto ošetřeno. Na to jsme fakt zvědaví, jestli město nebude v takovém případě muset vrátit 41 mil. vklad. Tomu se poté bude říkat ošetření!