Bydliště? Smetiště!

Občanka města znechucená nepořádkem kolem sebe, v parcích, v ulicích a na dalších veřejných prostranstvích, píše do redakce. Ovšem nezústává jen u konstatování neutěšeného stavu, ale navrhuje i řešení. Nymburk.info se k výzvě připojuje, posílejte foto na adresu redakce!

Člověk se diví, jak si lidé ničí své okolí

Každé ráno sedám na kolo jako typický nymburák a vyrážím do práce. Dívám se nejen na cestu, ale i kolem ní a s rostoucí dychtivostí pozoruji trávník, jestli už v něm nezahlédnu první kvítek, který by přinesl optimističtější vyhlídky na blížící se jaro. Zase nic! Optimismu rázem ubylo, když se místo kvítku vyloupl plastový kelímek, nedaleko od něj PET láhev, u ní rozbitý půllitr a spousta dalšího obalového materiálu a nepotřebných věciček v záplavě cigaretových nedopalků. Louka „kvete“ celoročně, avšak jarem nevoní. Je až neuvěřitelné, čím vším si životní prostředí dokážeme vyzdobit. Strom, prodírající se nefunkčním, rezavějícím pouličním osvětlením, s větvemi ověšenými cáry igelitových pytlů je typickou dominantou sídlištní architektury. S myšlenkou, že bydlím na smetišti, bezmocně pokračuji v cestě.

Nebuďme lhostejní!

Říkáte si jistě, že když se jeden den odpadky uklidí, druhý den se může začít uklízet znovu. Tak proč se namáhat? Bohužel je asi pravda, že bude chvíli trvat, než si zvykneme na to, že naše životní prostředí nekončí zavřenými dveřmi našeho bytu. Budeme tudíž bezmocně přihlížet a čekat až zafouká vítr a odpadky se přemístí z našeho dohledu, zarostou trávou a všechno se schová pod porosty roští a kopřiv, které zanedlouho zaplní příkopy podél cest. Slyšela jsem nedávno o výjimečném projektu jednoho českého města, kde jeho obyvatelé mohou upozornit na nepořádek formou MMS nebo fotografií zasílaných e-mailem příslušnému městskému úřadu. V případě, že je tento nepořádek na území spravovaném městem, zajistí úřad jeho promptní odklizení. Je-li na soukromém pozemku, pohrozí jeho majiteli výtkou městská policie. Zajímavé řešení, které by nám mohlo posloužit jako inspirace. Věřím tomu, že by se v případě potřeby našli i brigádníci, kteří by si rádi finančně přilepšili záslužnou veřejně prospěšnou prací, čímž by přispěli k očistě města a jejich okolí by si jich za to jistě vážilo. Dle mého názoru by si například i „Zelení“ mohli spíše svými skutky než slovy zajistit prestiž. Možná naivní, ale inspirující…  

Klára Kudrnová