Divadlo: Fišer versus Toman
06. 05. 2008 00:00
Doposud všechny diskuze na téma divadlo probíhaly spíše v rovině dojmů a osobních sympatií. Pokusme se nyní o objektivní pohled, co se od nástupu nového ředitele (pronajimatele) divadla změnilo.
Miroslav Fišer se ujal řízení divadla 20. září roku 2006, po odchodu Adolfa Tomana na Ministerstvo kultury, kam si ho vybral za náměstka dlouholetý kamarád Martin Štěpánek. Už tehdy Adolf Toman odcházel s úmyslem, že se po skončení náměstkování vrátí, jakmile to bude možné. Smlouva s Fišerem byla proto koncipována na dobu určitou, která byla poprvé 30.6.2007 bez námitek prodloužena. Druhého prodloužení se letos už nedočkala, neboť staronový pronajimatel se přihlásil o to, "na co má nárok". Jak se nakonec ukázalo, Toman v Praze nevydržel ani rok a jelikož mu v této době končí i roční zákaz vykonávání divadelní činnosti, může se směle přihlásit do konkurzu na místo nového ředitele Hálkova divadla. A doufat, že opět po dvou letech bude pokračovat tam kde přestal…
Do divadla město investrovalo cca 25. mil. Kč
Adolf Toman bude chtít určitě navázat na další modernizaci divadla, vždyť město za posledních 10 let investovalo do divadla cca 25 mil. Kč. Díky novým exteriérům může zdejší divadlo poskytnout zázemí i pro další akce nedivadelního charakteru a zde se nabízí velký podnikatelský prostor. Bohužel se Adolf Toman v posledních letech začal věnovat celé řadě nedivadelních aktivit, takže divadlo na svůj velký rozjezd pod jeho vedením stále čekalo, jmenujme Tomanovy nespěšné plány o koupi kina v Sadské, kulturního domu v Nymburce, stále hledání využití Staré Pošty atd.
Náročná představení lákají
Ovšem za dva roky, které měly v podstatě být jen jakýmsi provizoriem, se udály pod novým vedením Miroslava Fišera zásadní věci, které dle našeho názoru, posouvají nymburské divadlo o stupínek výše. Letošní divadelní sezóna 2007/08 byla vlastně první, na které se výrazně projevil rukopis pana Fišera, neboť sezóna 2006/07 byla ještě naplánována starým vedením. Už při prvním pohledu je znát patrný rozdíl. V nabídce se objevuje celá řada vážnějších divadelních představení (Divadlo pod Palmovkou, Divadlo v Celené, Divadlo Kalich atd.), Fišer opustil Tomanovo zahledění pouze na lehké zábavné komedie s odůvodněním, že repertoár kvalitního divadla se skládá ze všech žánrů a v něm má mít své pevné místo i skutečné umění. Paradoxně Toman nadále trval na každoměsíčních komediích i v době, když se potýkal s poklesem abonentů, kteří už opouštěli nymburské divadlo z důvodu zahlcení komediálními kusy. Po zahrnutí do nabídky i skutečně náročných her (O myších a lidech, Gazdina roba, Richard III.) ředitelem Fišerem následovalo nejen zastavení poklesu, ale byl zaznamenán dokonce nárůst abonentů.
Do divadla přicházejí výstavy
Od svého nástupu do funkce nabídl Miroslav Fišer návštěvníkům divadla vedle divadelního umění, také výtvarné umění. Nově vybílené prostory odmítl po vzoru Tomana opět oblepit divadelními plakáty a poskytl volné divadelní stěny pro výstavy malířů a fotografů. Tyto akce se setkaly s velkým ohlasem a během krátké doby se ve foyer divadla objevily klipy s foto k akci Paraple (viz. článek z února 2007 na tomto webu), dále obrazy Marka Krejčíka, malby zpěvačky Evy Pilarové, Ivy Hüttnerové, Dušana Křivského a v blízké budoucnosti Jaroslavy Kolářové.
Nové šatny, užší spolupráce a čínský rok
Současně Miroslav Fišer v letních měsících 2007 zaměřil svou pozornost na zlepšení podmínek nejenom publika, ale také samotných herců. Dal do pořádku šatny pro herce. Kde až doposud nebyla např. zavedena ani teplá voda. V letní sezóně tak poprvé pracovníci divadla nedostali neplacené volno, jak to dělával Adolf Toman, ale všichni přiložili ruku k dílu při budování nového zázemí pro herce.
Fišer neztrácel ze zřetele ani závazky k ostatním divadelním souborům ve městě i v blízkém okolí. Zejména chudším divadelním souborům v Poděbradech a v Sadské rád zapůjčil kostýmy a dekorace a jiné. Fišer si také letos vyzkoušel pozvat do divadla nový projekt Zahájení čínského roku, který se také setkal s velmi vřelým ohlasem.
Za dva roky udělal Fišer mnohé
Na závěr si dovolujeme konstatovat, že přínos Miroslava Fišera pro nymburské divadlo je poměrně zásadní, a bezpochyby by si Fišer zasloužil, aby dále mohl pokračovat v nastoleném trendu. Výpověď se nedává snad za to, že člověk pracuje dobře a dbá o úspěšný rozkvět jemu svěřené instituce. Dne 5. května skončilo podávání přihlášek do výběrového řízení a tak už můžeme jen čekat, zda rada Města upřednostní stranický zájem nad zájem města a hladu veřejnosti po kvalitním divadle.
Autoři JN a JH