Investoři by byli, ale zaměstnanci ne

Zpočátku si dovolím položit takovou shrnující otázku. Co si myslíte, že se Vám ve městě od roku 1990, kdy jste starostou, podařilo?

Už to není to nudné a šedivé město. Každý se může na vlastní oči přesvědčit, jak město zkrásnělo, rozsvítilo se. V tom vidím naši největší zásluhu.

Nejvíce obyvatele města zajímá otázka nymburské nemocnice. Co nakonec přimělo zastupitelstvo, aby město nemocnici koupilo?

Již zpočátku jsme věděli, že koupě nemocnice bude svým způsobem problematická. Nechci použít slovo sebevražda. Měli jsme pochopitelně obavy, zda zůstane zachována stávající péče. A chtěli jsme mít možnost do budoucnosti nemocnice zasahovat. Nezastírám, že jsme částečně také podlehli politickým tlakům. Mohu prohlásit, že zpočátku to pro nás nebylo vůbec jednoduché. Největší zátěž pochopitelně představují dluhy ve výši 50 až 60 milionů korun. Dokud nemocnici město nevlastnilo, zdálo se, že údaje, které máme k dispozici, odpovídají skutečnosti. Koupí jsme převzali dluhy, o jejichž skutečné výši jsme se dozvěděli až po převzetí nemocnice. Věřitelé si toho mnoho nevezmou na zadluženém zdravotnickém zařízení. Ovšem z města jako je Nymburk, se dluhy vymáhají podstatně lépe a efektivněji.

Jak se podle Vašeho názoru změnila situace po nástupu nového provozovatele?

Nepochybně lepší. Hovoří se dokonce o rozšíření péče, mluvím například o znovuvyužití dětského oddělení. V plánu je také vybudování nové lékárny Na Valech.

To znamená, že nemocnice chce sama provozovat lékárnu?

Ne úplně tak. Ovšem propojení s dalšími subjekty jistě potvrzuje to, že nová lékárna budepřinejmenším patřit stejnému okruhu vlastníků.

Máte nějaké informace o současném hospodaření nemocnice?

Pochopitelně. Za uplynulý kvartál skončila nemocnice v černých číslech.

Můžete být konkrétní?

Přebytek činí přibližně jeden a půl milionu korun.

Tato částka ovšem nezahrnuje dluhy nemocnice?

Ne, nezahrnuje. Nový provozovatel začal od nuly. Dluhy musí splatit město.

Dá se hovořit o tom, dokdy bude tento dluh smazán?

Nechci být konkrétnější, zatím to nelze spolehlivě určit. Pro město je úvěrová zátěž na přibližně dvacet let.

Vraťme se ještě k provozování nemocnice. Co považujete za její největší problém?

Obecně největším problémem nejen této nemocnice, ale i všech dalších, je nedostatek lékařů a zdravotnického personálu. Jako druhý vidím, že některé fakultní nemocnice odvádějí i takové výkony, na něž by stačily nemocnice okresního typu. Nemohu zasahovat do těchto pravidel, ale uvědomme si, že za stejný výkon dostává fakultní nemocnice více, než nemocnice okresního typu. Zde můžeme do budoucna ušetřit a zároveň nechat vydělat i menším nemocnicím.

Co si myslíte o stávajícím uzavření části lůžkového chirurgického oddělení?

K tomu nemám konkrétní informace. Kromě nedostatku personálu za tímto krokem může stát i doba prázdnin, kdy celkově objem poskytované péče klesá. Znovu ale musím zopakovat, že ke stávajícímu provozovateli nemám výhrady.

Obyvatelé města se také ptají, kdy se konečně podaří pohnout s obchvatem Nymburka. Zvláště nyní, během prázdnin…

O tom mi nemusíte nic říkat. Sám jsem dnes ráno jel z domova na Zálabí pětadvacet minut. V této fázi jsem optimista. Již nevidím žádné překážky v tom, že by se ještě letos mohlo začít stavět a do roku 2010 by mělo být vše hotovo. Financování je zajištěné. Na dodavatele probíhá výběrové řízení.

Kolik bude stát druhá část obchvatu?

Původně se mělo jednat o jednu miliardu za obchvat v celé délce. Průtahy při jednání o začátku stavby způsobily potíže s financováním. Služby i práce se zdražily natolik, že pouze první etapa obchvatu města se vyšplhala na osm set milionů korun. Druhá by měla vyjít na přibližně jednu miliardu.

S výstavbou obchvatu se pojí i otázka možného přílivu investic do města. Může zájem u případných investorů vzrůst?

V posledních dnech jsem shodou okolností mluvil s řediteli společností Model Obaly a Maschinenfabrik Niehoff. Oba se vyjádřili shodně: naši výrobu můžeme rozšiřovat a rádi bychom přijali další pracovníky, ale již není kde brát. Budeme se muset poohlédnout v cizině. Generální ředitel mateřské firmy českého Modelu Obaly mi sdělil, že podobnou situaci zažívali před dvaceti lety ve Švýcarsku. Nejdříve museli brát zaměstnance z Itálie, potom Španělska a nakonec celé Evropy. Říkal, že dnes ve Švýcarsku zaměstnávají dělníky z dvaadvaceti národností. Je to podobná situace jako ve zdravotnictví. I nymburská nemocnice se musí ohlížet pro pracovních silách ze zahraničí. Určitě po lékařích, několik z nichž již v Nymburce pracuje, u středního zdravotnického personálu se nejsem tak jistý.

Poněkud jiná je situace s čínskou společností Changhong?

Nepodařilo se jim dosud splnit, co slibovali. Ale musíme si uvědomit, že alespoň v nějakých ohledech za jejich problémy stojí zemětřesení v čínské provincii S´-čchuan. Továrnu ve městě Mien-Jang, které se nacházelo v epicentru zemětřesení, jsem navštívil. Ne celou, jenom jejich výstavní síň. Ta továrna je větší než Nymburk. Dříve se podíleli na zbrojním průmyslu a jejich jediným odběratelem byla čínská armáda. Se změnou ve společnosti se museli rychle přeorientovat. Fungují jako v běžném kapitalistickém systému, pouze systém řízení je odlišný. Do budoucna se chceme o jejich problémy více zajímat. Tento týden nám od nich přišel dopis, kde nás blíže seznámili se situací po zemětřesení a s problémy, s nimiž se potýkají. Byli bychom pochopitelně rádi, pokud by právě v Nymburce měla společnost Changhong svou evropskou základnu, jak nám její představitelé přislíbili.

Částečně se to tématu týká, ale trochu odbočíme. Daří se městu Nymburk čerpat z evropských fondů?

Přímo jsme zatím z evropských fondů nečerpali, mimo podnikatelský inkubátor, ale část dotací, které jsme získali, byla z financování Evropské unie přes různé ministerské fondy a podobně. V současnosti dokončujeme přípravu projektů, které by v případě úspěšnosti přinesly peníze na úpravy nymburských Valů a dokončení pravobřežní cyklostezky.

Takže by mohlo být něco pravdy na informacích, že se po Valech budou prohánět lodičky?

Zatím to tak nevypadá. Jako kluk jsem zažil, kdy se ve Valech plavili koně a jezdily po nich lodičky. Problém není s vyústěním z řeky, ale ohledně mlýnského jezu. To zatím nedokážeme vyřešit. Provozování lodiček by mohlo fungovat pouze v části Valů. A nemyslím, že v tom nejzajímavějším úseku.

To jsou všechny evropské programy, které město využilo?

Pochopitelně bychom rádi získali podobnou dotaci na výstavbu aquaparku a další projekty, zvláště v rámci projektu, který řeší pravý břeh Labe od hradeb až po mlýn Bašta.

Již znáte náklady na stavbu aquaparku?

Na aquapark by se mělo jednat o tři sta milionů korun. Na projektu se nic nezměnilo. Aquapark by měl stát mezi zimním stadionem a řekou Labe. Měl by mít otevírací střechu. Nejen kvůli letnímu období. Ušetří to náklady na vzduchotechniku.

Ovšem provozování takového aquaparku si na sebe těžko vydělá…

Ze všech stran slyším, abych už udělal něco proto, že se obyvatelé města nemají kde koupat. Opravovat nebo dokonce rozšiřovat stávající bazén je holý nesmysl. Město dotuje i jiné kulturní a sportovní akce. Pokud to bude sloužit lidem, nevidím důvod, proč by to město nemělo dotovat.

S touto odpovědí vlastně souvisí i otázka současného provozování divadla, kulturního střediska a kina. Skutečně je chcete slučovat?

Máme to v plánu. Slibujeme si od toho 10 až 15 procentní úspory. Ale musí to schválit zastupitelstvo, jemuž to předložíme. Divadlo dotujeme přibližně 1,5 milionem korun, kulturní středisko dvěma miliony a kino přibližně 1,2 milionem. Konečná úspora by tedy mohla představovat nějakých čtyři sta až šest set tisíc korun ročně. Nedotklo by se to ani případných personálních otázek. Dva ředitelé jsou před důchodem, provozovatel divadla Miroslav Fišer byl zvolený na dobu určitou. Na sloučení všech těchto kulturních zařízení pod jednu hlavičku vyhlásíme další výběrové řízení.

V této souvislosti Vám kritici vytýkají, jakým způsobem podporujete basketbalisty?

K basketbalu mám skutečně blízko, ale již nikdo neřekne, že nejvíce penězi jsme zatím dotovali nymburský hokej. Jednalo se o částku přibližně osmnácti milionů korun. Uvědomte si, že v tomto případě se musíme starat i o údržbu zimního stadionu.

Ovšem říká se, že právě výstavba basketbalových hal v nymburských školách je spojena právě s nymburským basketbalem?

Současný ČEZ Basketball Nymburk odehrál několik sezón v hale v Komenského, ale ta vždy sloužila především dětem. Jak ze základní školy, tak gymnázia. Dosavadní hala na Tyršáku také nesplňuje úplně všechny požadavky takového špičkového klubu. Existují plány na výstavbu nové haly v místech dnešního sídla Poříční policie. Nesloužila by pouze nymburským extraligovým basketbalistům, ale i školám a Sportovnímu centru. Dokonce je na to i možné sehnat peníze, v žádném případě se nejedná o peníze městské. Ale vše se váže na případnou dohodu s Policií České republiky. Ta by převedení pozemků a budov, které by se musely zbourat, podmínila výstavbou nového sídla Policie ČR za přibližně šedesát milionů korun.

Za rozhovor děkuje

Michal Plavec