Knížky a mafián Mrázek v hlavní roli

Jaroslav Kmenta v poslední části rozhovoru s Lukášem Trejbalem přibližuje, jak se dostal k Mrázkovi. A nově odhaluje, že nitky Mrázkových aktivit vedou i do Nymburka, stál totiž za koupí Šafaříkova mlýna v 90. letech. A jak to bývá, Kmenta vyslovuje malé přání na závěr: volá po pročištění české politiky.

Jak tě napadl právě vládce českého podsvětí František Mrázek?

Od roku 2001 jsem se zabýval propojením mafie do politiky. Každou druhou kauzu, kterou jsem otevřel, ať už se týkala vytunelovaných podniků, bank nebo různých podvodů, vždycky jsem tam objevil jméno Františka Mrázka. Jakoby tahal za nitky lidí, kteří tam vystupovali. Shodou okolností je to člověk, který pochází z nedalekého Českého Brodu. Jedna ta kauza, která se motá kolem Mrázka a jeho party po roce 1989, pochází i z Nymburka. Vzali si tady u banky úvěr 100 milionů korun na koupi Šafaříkova mlýna. Když Mrázka v roce 2006 zabil nájemný vrah, rozhodl jsem se napsat knížku. Nakonec je z toho trilogie. Ta je o Františku Mrázkovi, ale zároveň vypovídá o naší společnosti. Jak se přerodila z bývalého režimu do současného. Po revoluci si znovu podsvětí, stejně tak tomu bylo i za komunismu, zaháčkovávalo některé politiky. 

Nebojíš se, že po tobě někdo půjde?

Nikdy jsem neřešil, že mě to může stát krk, že po mě půjdou. Měl jsem potřebu něco udělat. Je v tom možná ta naivní touha odhalit pochybení a využít maximálně svobody projevu.

Knihy o Mrázkovi nejsou jediné, které jsi napsal.

Napsal jsem příběh o českém špionu Erwinu van Haarlemovi, agentovi ve Velké Británii a Pouštní horečku, knihu o válce v Perském zálivu. Šlo o popis jedné z největších kauz v první polovině devadesátých let. Spoluautory knihy jsou Peter Želinský a bývalý velitel československé jednotky plukovník Jan Valo. Šlo skutečně o chemickou válku v Perském zálivu, do které byl vtažen český protichemický prapor.

Nevolají třeba anonymy?

Spíš chodí dopisy na adresu redakce s mým jménem. Když jsem dělal kauzu premiér Gross kvůli jeho bytové aféře, přišly dva, které jsem musel předat policii. Tam už se operovalo s důvěrnými informacemi. Věděli, jak se jmenují mé děti, kam chodí do školy. Nikdy se nic nestalo a doufám, že ani nestane. Je to v rovině zastrašování.

Co na to tvá žena?

Moje žena si k tomu vytvořila zvláštní vztah. Raději to moc nesleduje. Nečetla ani jednoho Mrázka. Chce si uchovat zdravý pohled na svět. Nejvášnivější čtenář mých thrillerů je můj syn.

Nějaký vzkaz čtenářům na závěr?

Aby měli vždycky jednoduché rozhodování při volbách. Nedivím se lidem, kteří nechtějí chodit k volbám. Politika by se měla pročistit, nastoupit nové tváře. Hlavně ji dělat trošku jinak, než jak ji dneska dělá Jiří Paroubek, Mirek Topolánek a další. Je to tady příliš stranické. Důležité je, aby se strany restrukturalizovaly. Je potřeba zvolit do vedení lidi, kteří nepotřebují brát úplatky. Jako příklad uvedu knížete Karla  Schwarzenberga, který má obrovské morální vlastnosti. Dnes tam jsou politici slabí, náchylní ke korupci, a to je špatné. To jsou například už jmenovaní Paroubek a Topolánek, které řídí jejich poradci. Tam není žádný čistokrevný zájem.

Děkuji za rozhovor.

Konec 3. části, doposud nepublikováno. Autor Lukáš Trejbal