Komunitní plánování dostalo v Nymburce zelenou

Aneb" Hurá, stihli jsme to, nejsme poslední, z 26 středočeských obcí s rozšířenou působností komunitně neplánují ještě Sedlčany".

Začíná sice náročná, v Nymburce průkopnická, ale věřím, že velmi smysluplná práce. Její výsledek bude záležet na mnoha faktorech, ale troufnu si zdůraznit, že nejvíc na aktivní práci jednotlivých pracovních skupin, koordinátora samotného a na porozumění veřejnosti této velké šanci pro lidi v regionu. Můžeme vytěžit z našeho "zpoždění" maximum a poučit se z chyb a úspěchů ostatních měst a obcí.

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

… je metodou , kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům a potřebám občanů. Komunitní plánování sociálních služeb je založeno na spolupráci uživatelů (klientů), poskytovatelů (jednotlivých organizací) a zadavatelů (obcí a krajů). Tyto tři strany společně vytvářejí komunitní plán, který obsahuje podobu budoucích sociálních služeb v regionu a popisuje kroky, které budou zapotřebí k jeho realizaci. Pomocí otevřeného procesu se zjišťují potřeby a zdroje, také se hledají nejlepší řešení v oblasti sociálních služeb. Jedním z klíčových podkladů pro tvorbu plánu je porovnání existujících nabídky sociálních služeb se zjištěnými potřebami uživatelů služeb. Výsledkem toho je možno sladit potřeby uživatelů s nabídkou sociálních služeb. Charakteristickým znakem komunitního plánování sociálních služeb je důraz kladený:

• na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká
• na dialog a vyjednávání
• na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků

• Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku.
• Zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám a reagovaly na lokální odlišnosti - na místní poptávku.
• Umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje a zvyšuje jejich využití.
• Zvyšuje celkovou efektivitu investovaných finančních prostředků, protože jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné.

Výsledkem komunitního plánování sociálních služeb by měla být vzájemná spokojenost, dostupnost, vyšší kvalita, široká a pestrá nabídka. To vše na základě diskuze veřejnosti i odborníků. Občané by měli dostávat dostatek informací o nabídce a kvalitě služeb a mít možnost výběru podle svých potřeb. Poskytovatelé i zadavatelé získají informace o místních podmínkách a potřebách občanů, budou mít jasno v nákladech, standardech kvality i v systému hodnocení.

Přání lidí je víc než normativy

Komunitni plán je především dohodou mezi uživateli, zadavateli a poskytovateli o podobě sociálních služeb. Z účastníků komunitního plánování sociálních služeb jsou jednoznačně nejdůležitější uživatelé sociálních služeb, neboť pokud by těch nebylo, nebyli by ani poskytovatelé ani zadavatelé sociálních služeb. V procesu KPSS mají uživatelé jedinečnou, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Především oni mohou poskytovat důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Uživatelé také mají ohromný potenciál ke svépomoci, která může v mnoha případech velmi vhodně uspokojovat nově vznikají potřeby a doplňovat mezery ve stávající nabídce služeb. Bez aktivní spolupráce uživatelů si nelze představit žádný systém pro průběžný sběr informací o nově vznikajících potřebách.

Bez uživatelů není KPSS

Dosáhneme-li svobodného, aktivního a rovného zapojení uživatelů na všech úrovních, teprve tehdy můžeme hovořit o komunitním plánování sociálních služeb. Do té doby jde o užitečné kroky na přípravě komunitního plánování. Princip pozitivní diskriminace uživatelů je užitečný. Cílem pro uživatele je: "Už nikdy o nás bez nás".

Bez dohody není KPSS

Komunitni plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany, tj. uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit.

Posílení principů občanské společnosti

Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Komunitni plánování je z principu napojeno na městský (obecní) úřad čili zadavatele. Mnoho poskytovatelů a všichni uživatelé jsou mimo rámec tohoto úřadu. Komunitni plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě.

Vše je veřejné

Komunitni plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v komunitním plánování jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování jsou veřejnosti aktivně předávány v průběhu celého procesu.

Rovnost mezi všemi účastníky

Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy komunitního plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jedinců.

Zapojení veřejnosti

Veřejností rozumíme všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu a jeho realizaci. Je nutné připomenout, že každý občan je potencionálním uživatelem sociálních služeb. Uživatelem sociálních služeb se může stát překvapivě rychle kdokoli.

Průběh je stejně důležitý jako výsledek

Kvalitně probíhající proces komunitního plánování je pro komunitu stejně přínosný jako vlastní plán. Kvalita výstupů komunitního plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu.

Cyklický proces

Komunitni plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat na nové úrovni vývoje.

Hledání nových lidských a finančních zdrojů

Na služby, které chceme, si musíme zajistit peníze. Získávání finančních prostředků není možné bez konkrétního plánu. Při hledání zdrojů je nutné zohlednit již vytvořené a osvědčené. Řešení, v něž komunitní plán vyústí, budou kompromisem přání a možností místních lidských a finančních zdrojů. Hranice tohoto kompromisu však nejsou dány zvenčí.

Řešit dosažitelné

Komunitni plánování může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům.

Zápis z 24. schůze rady města (z 9.10. 2007)

Usnesení č. 274
Rada města po projednání předloženého materiálu v souladu s § 102 odst. 3 Zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění pozdějších předpisů:
a) bere na vědomí Informaci o činnosti odboru sociálních věcí MěÚ Nymburk
b) schvaluje záměr zahájit proces komunitního plánování sociálních služeb
c) doporučuje předloženou zprávu k projednání Zastupitelstvu města

Odkazy: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Autor: Markéta Literová(Volba pro Nymburk)