Nová kniha o historii Nymburka vyjde 18. února!

kniha je dosti zajímavá

Křest je dneska v 17h. na radnici, ale mají strach, aby nepřišlo moc lidí tak se to nepouští do ethhheru a také je málo.

kocanda,teda kocába nechte marvana bejt. Autor má občas nádech ne průlomu,ale polomu,vzhledem k promile,promilím.

Obal má nádech průlomu historie a současnosti. Pane Marvane držte se svých webových stránek to Vám jde a tvorbu autora nechte bez připomínek

trošku bokem... kdo navrhoval obal? Myslím, že by si to zasloužilo profi práci.

myslel jsem to tak, že pro leckteré čtenáře tam nových informací bude dost, nepředpokládám totiž, že už si někdo všechny tyhle tituly přečetl a zná všechno o historii města.

Plavec byl a bude samorost, na to už si každý zvykl, ale zato Mareček to je prostě učitel.

Zdrojú je tolik,že na žádnou novou informaci nezbývá místo. Milane ty jsi gigant skoro jako mareček

souhlas s Milanem

hm, když vidím ty zdroje,zdá se, že informací nových tam bude dost. a kritikům to zavře pusu.

Použité prameny a literatura ke knize Kapitoly z dějin královského města Nymburka: Použité prameny a literatura Kapitola 1 – První stopy člověka. Od druhohorních plazů ke čtvrtohornímu člověku. Poslední vydanou vlastivědně-historickou bibliografií je František Forst, Eva Velinská, Mirko Velinský: Bibliografie historicko-vlastivědné literatury okresu Nymburk. Praha 1961, kde čtenář nalezne vydané historicko-vlastivědné práce do roku vydání. Období po roce 1991 mapují četné bibliografické databáze přístupné na internetu. Prozatím nejucelenější vědeckou prací o nálezu pozůstatků dinosaura rodu Iguanodon je studie Oldřich Fejfar, Martin Košťák, Jiří Kvaček, Martin Mazuch, Michal Moučka: First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica 2, 50, s. 295-300. Z nejnovějších monografií věnovaných geomorfologii Nymburska musíme zmínit Antonín Zeman, Eliška Růžičková, Marie Adamová: Holocenní sedimenty Labe mezi Nymburkem a Ostrou. Exkurze České geologické společnosti 24. Podzim 2009. Z obecných populární statí o geomorfologii a geologii Nymburska Jan Kulich: Geomorfologie okresu. In: Poznej a chraň přírodu našeho okresu. Sborník příspěvků členů aktivu státní ochrany přírody na okrese Nymburk. Poděbrady 1981, s. 12 a Jan Kulich, Václav Ziegler: Geologie Poděbradska, Nymburska a jejich okolí. In: Poznej a chraň přírodu našeho okresu. Sborník příspěvků členů aktivu státní ochrany přírody na okrese Nymburk. Poděbrady 1981, s. 13-18. Obecně o nejstarším osídlení v kontextu českých dějin viz Marie Bláhová, Jan Frolík, Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české. Díl 1 do roku 1197. Paseka Praha – Litomyšl 1999. K počátkům osídlení na Nymbursku srov. např. Svatopluk Šebek: Nový nález mesolitické industrie u Píst. Muzejní zprávy Pražského kraje 3, 1958, s. 60-62. K neolitickému osídlení nymburského Zálabí viz Karla Motyková: Osídlení lidu s lineární keramikou v Nymburce-Zálabí. In: In memoriam Jan Rulf. Archeologický ústav AV ČR Praha 2001, s. 307-318. K eneolitickému hradišti u Chleb viz Martin Gojda: Leteckoarcheologický průzkum na Nymbursku a velké pravěké ohrazení u obce Chleby. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36, 2002, s. 248-251 a Roman Křivánek: Výsledky geofyzikálního průzkumu na k.ú. Chleby, okr. Nymburk. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36, 2002, s. 252-254. Prozatím nejrozsáhleji o nejstarším nymburském hradišti Karla Motyková: Pozoruhodné nálezy při stavbě reálky. In: Gymnázium v Nymburce 1993-2003. F-Print Nymburk 2003, s. 39-48. Poznatky ke keltskému osídlení Nymburska shrnul Michal Plavec: Oškobrh. Posvátné místo Keltů. Vega L Nymburk 2005 a Michal Plavec: Chotuc. Křížová cesta klokočím. Vega L Nymburk 2007. Samotné výsledky archeologického výzkumu na Chotuci dosud nebyly kromě krátké novinové zprávy publikovány. K otázce původu jména Redintuinon srov. Jan Hellich: Nové nálezy římských mincí na Poděbradsku. Památky archeologické 28, 1916, s. 7-18 a kromě jiných studií téhož autora Jan Hellich: Nový příspěvek ke kultuře žárových latenských hrobů na Horkách u V. Opolan. Památky archeologické 32, 1920/21, s. 103-110. K nálezu keltské duhovky na Oškobrhu Josef Kučera: Nejstarší nálezy mincí v Polabí (okr. Nymburk). Vlastivědný zpravodaj Polabí 1-2, 1963, s. 11-15. Obsáhlý úvod do problematiky římského pronikání na území dnešních Čech a otázky takzvané Ptolemaiovy mapy poskytuje Václav Novotný: České dějiny. Díl I. Část 1. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Jan Laichter Praha 1912 na stranách 34 až 105. Kapitola 2 – Trnitá cesta mezi vyřečeným a nevyřčeným. Legendy, mýty a skutečnost. Obecně o tomto období českých dějin viz Marie Bláhová, Jan Frolík, Naďa Profantová: Velké dějiny zemí Koruny české. Díl 1 do roku 1197. Paseka Praha – Litomyšl 1999, kde je vyvráceno i možné ztotožnění Nymburka s Niuunburgem. Údajná první zmínka o založení Nymburka (Vícemilova, Svinibrodu) v roce 779 pochází z Kronyky české Václava Hájka z Libočan, jejíž první vydání vyšlo tiskem v roce 1541. Obecně k problematice opevněných sídel doby hradištní viz Antonín Hejna: Drobná opevněná sídla doby přemyslovské v okolí Libice n. C. a v českém středním Polabí. Sborník Národního muzea v Praze, řada A, Historie, sv. 39, č. 1-2, s. 79-92. K hradu Oldříš kromě průkopnické studie Jana Hellicha: Kde ležel hrad Oldříš? Památky archeologické 20, 1902/1903, s. 405-422 nejnověji Karla Motyková: Archeologický příspěvek k dějinám hradiště a hradu Oldříš. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36, 2002, s. 46-67. Kapitola 3 – Zrod plný otazníků. Několik poznámek k založení města. Opis zakládací listiny nymburského kláštera obsahuje sbírka kancelářských předloh Jindřicha z Isernie, kterou opsal písař Zdeněk z Třebíče a která se nachází v knihovně Národní knihovny České republiky pod signaturou I.E.48. Edice této listiny obsahuje i Josef Emler (ed.): Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II. Annorum 1253-1310. Grégr Praha 1882, s. 1038, listina č. 2397. Záměny listiny pro Litoměřice s Nymburkem se dopustil Jakub Pavel: Nymburk. Historický a stavební vývoj města. Vlastivědné muzeum Nymburk 1970, s. 9. Nejnověji se otázkami založení královského města Nymburka zabýval Karel Dolista: Předhusitský Nymburk a jeho nejstarší kniha městského soudu. Sborník archivních prací 1, 26, 1976, s. 139-200. Tato studie je naprosto průlomová pro pochopení předhusitského Nymburka. Cituje i předešlé autory, zvláště J. V. Šimáka, jenž v Českém časopise historickém 29, 1918, s. 297 upřesnil dataci listiny v recenzi na monografii Františka Kulhánka: Dějiny královského města Nymburka. Nymburk 1911. Vyměřením města se zabýval také Emil Zimmler: Úvahy o založení královského města Nymburka. Musejní zprávy Pražského kraje 3, 1958, s. 10-14, 54-58, 98-105, Týž: Úvahy o založení královského města Nymburka. Občanské listy 31, 1917, č. 3-8, s. 39-44, Týž: Úvahy o založení města Nymburka. Polabské noviny 5, 1929, č. 26-30 a Týž: Druhá úvaha o založení města Nymburka. Polabské noviny 6, 1930, č. 1-6, 9-10, 12. Otázkou výstavby hradeb se nejnověji zabýval Vladimír Razím: Středověké hradby města Nymburka. Nakladatelství ing. Ivan Ulrych – Vega L Nymburk 2001. Již předtím se zabýval tímto autorem Týž: Kolín, Čáslav, Nymburk – městská opevnění posledních Přemyslovců v Čechách. Umění 36,1988, s. 309–339. Zmínku o podílu Václava II. na vzniku nymburských hradeb v Kronice Přibíka Pulkavy z Radenína podle edice Marie Bláhová (ed.): Kroniky doby Karla IV. Svoboda Praha 1987, s. 401. K počátkům nymburského kláštera nejnověji a nejpodrobněji Petr Macek, Pavel Zahradník: Dominikánský klášter v Nymburku. In: Historická inspirace. Sborník k poctě Dobroslava Líbala. Jalna Praha 2001, s. 245-257. K převodům starých měr využíváme v této kapitole i dalších Gustav Hofmann: Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezko do zavedení metrické soustavy 1873-76. Plzeň 1984. Převod nymburského lánu je obsažen v Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem (dále jen SOkAN), fond Archiv města Nymburka (dále jen AMN), SOkAN, Registra městského důchodu 1542, fol. 14v. Historií Poděbrad se nejnověji zabývala Eva Šmilauerová: Poděbrady v proměnách staletí. I. díl do roku 1850. Scriptorium Dolní Břežany 2001. Kapitola 4 – První krůčky novozrozeného města. Život v předhusistském Nymburce. Nepřekonanou práci o předhusitském Nymburce představuje již citovaná studie Karel Dolista: Předhusitský Nymburk a jeho nejstarší kniha městského soudu. Sborník archivních prací 1, 26, 1976, s. 139-200. Tento článek zároveň obsahuje i odkazy na všechny nymburské předhusitské listiny, jejich uložení a jejich publikované edice. Zároveň tato studie tvoří základ celé kapitoly. V tomto ohledu můžeme zvláště k dějinám Nymburka připojit nedávno vydané edice Karel Beránek, Věra Beránková (edd.): Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec. – 1419 aug. 16.). Tomus V. Fontes Archivi Nationalis. Pars I. Litterae monasteriorum. Fasciculus 1 (1378-1397). Scriptorium Praha 2006 a Tíž (edd.): Regesta Bohemiae et Moraviae aetatis Venceslai IV. (1378 dec. – 1419 aug. 16.). Tomus V. Fontes Archivi Nationalis. Pars I. Litterae monasteriorum. Fasciculus 2 (1398-1419). Scriptorium Praha 2007. Nymburka a nymburského kláštera se týkají listiny Fasciculus 1 (1378-1397), s. 70, č. 103 a Fasciculus 2 (1398-1419), s. 32, č. 664 a s. 193, č. 1087. Obecně k církevním dějinám předhusitských Čech Jaroslav Kadlec: Přehled českých církevních dějin I. Zvon Praha 1991. K počátku kláštera srov. citovanou studii Petr Macek, Pavel Zahradník: Dominikánský klášter v Nymburku. In: Historická inspirace. Sborník k poctě Dobroslava Líbala. Jalna Praha 2001, s. 245-257 a ke vzniku městských hradeb citované studie Vladimír Razím: Středověké hradby města Nymburka. Nakladatelství ing. Ivan Ulrych – Vega L Nymburk 2001. Již předtím se zabýval tímto autorem Týž: Kolín, Čáslav, Nymburk – městská opevnění posledních Přemyslovců v Čechách. Umění 36,1988, s. 309–339. Ke knihovně nymburského kláštera srov. Ivan Hlaváček: Dva příspěvky k dějinám našich knihoven předhusitské doby (Milevsko – Nymburk). Časopis národního muzea. Řada historická 1-2, 1981, s. 25-36. Otázkou nymburského hradu se zabýval Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Libri Praha 2000, s. 393 a nověji Karla Motyková: Gotický architektonický článek z původní výzdoby nymburského hradu. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36, 2002, s. 263-267. K souvislosti cihelné výstavby Nymburka a cihelné výstavby hradu Mydlovar srov. Michal Plavec: Ostrá 1503-2003. Historie hradu Mydlovaru a obcí Ostrá a Šnepov. Ostrá 2003, kde jsou v poznámkovém aparátu odkazy i na další prameny a literaturu k tematice. K počátkům vaření piva viz Michal Plavec: Historie nymburského piva od založení města do vzniku Institutu společnosti váreční 1741. Ing. Ivan Ulrych - Vega L Nymburk 2002. Úryvky z Druhého pokračování Kosmova citovány podle Marie Bláhová (ed.): Pokračovatelé Kosmovi. Svoboda Praha 1974. Vzpomínky Karla IV. citovány podle Jakub Pavel (ed.): Karel IV. Vlastní životopis. Odeon Praha 1978. K osobě Mistra Eckharta viz Jan Sokol (ed.): Mistr Eckhart a středověká mystika. Zvon Praha 2004. K prodeji mlýna u Nymburka v roce 1290 Josef Emler (ed.): Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II. Annorum 1253-1310. Grégr Praha 1882, s. 656, listina č. 1523. K nepovedné lokaci mezi Nymburkem a Lysou za vlády Jana Lucembruského viz Josef Emler (ed.): Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars IV. Annorum 1333-1346. Grégr Praha 1892, s. 414, listina č. 1032. K chovu jestřába v nymburském špitále Josef Emler (ed.): Pozůstatky desk zemských království Českého r. 1541 pohořelých. Díl I. Praha 1870, s. 65. K obchodu pražského měšťana Frenclina z Nymburka s vlámským městem Yprés Josef Emler (ed.): Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III. Annorum 1311-1333. Grégr Praha 1890, s. 375, listina č. 965. Veršovaná historie Ondřeje Kramolína je uložena v Knihovně Národního muzea v Praze. K historii Poděbrad již citovaná Eva Šmilauerová: Poděbrady v proměnách staletí. I. díl do roku 1850. Scriptorium Dolní Břežany 2001, k historii Drahelic asi nejúplněji Urbánkův sborník 1876-1936. K 60. narozeninám Václava Urbánka z Drahelic. S. l. 1936 a k historii Hořátve Pavel Šafr: Hořátev. Nymburské listy 4, 1935, č. 12-13. K otázce pivovaru v Hořátvi viz Jan Hellich: Dějiny pivovarů v městě Poděbradech, Věstník Hellichova musea Poděbradska 1. Poděbrady 1930 a Michal Plavec: Historie nymburského piva od založení města do vzniku Institutu společnosti váreční 1741. Ing. Ivan Ulrych - Vega L Nymburk 2002. Kapitola 5 – Kalich, nebo kříž? Nymburk v šarvátkách husitských válek (1420 – 1434) Obecně k husitské době v Čechách nejlépe Petr Čornej: Velké dějiny zemí Koruny české V. 1402-1437. Paseka Litomyšl – Praha 2000. Z této práce jsme také při zpracování této kapitoly nejvíce čerpali. Citace o mučednické smrti kněze Jiřího Rohovlada a kaplana Klimenta je podle Kronyky české Václava Hájka z Libočan, jejíž první vydání vyšlo tiskem v roce 1541. Veršovaná historie Ondřeje Kramolína je uložena v Knihovně Národního muzea v Praze. Ke smrti Hynka Bočka z Kunštátu viz Jaroslav Goll (ed.): Cronica Bartossii de Drahonicz. In: Fontes rerum Bohemicarum. Tomus V. Pragae 1893, s. 595. Srov. dále K. Hőfler (ed.): Geschichtschreiber der husitischen Bewegung I. Wien 1856, s. 89. Jiné znění mají Staré letopisy české, kde však podobně o sladovnické chase není ani zmínky. Srov. Jaroslav Charvát (ed.): Dílo Františka Palackého II. Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527 čili pokračování v kronikách Přibíka Pulkavy z Radenína a Beneše z Hořovic z rukopisů starých vypsaných. Praha 1941, s. 75. Dále srov. J. Šůla (ed.): Staré letopisy české XV. století a jejich královéhradecká větev. Sborník Národního muzea 20, C2, 1975, s. 37-68 a F. Šimek (ed.): Staré letopisy české. Z vratislavského rukopisu. Praha 1937, s. 51. Údaje o sladovnické chase přináší prvně v tištěné formě Karel Vladimír Zap: Nymburk, královské město nad Labem. Památky archeologické 3, 1859, s. 344, který zjevně čerpal z rukopisů Dlabače. Kromě kroniky Bartoška z Drahonic patří k základním pramenům pro studium husistských válek Jaroslav Goll (ed.): Chronicon Laurentii de Brzyezowa. In: Fontes rerum Bohemicarum. Tomus V. Pragae 1893, s. 329-534. Několik poznámek k vladyckému rodu Švábů z Jíkve publikoval František Hrnčíř: Švábové z Jíkve a Havraně. Věstník 1, 1898, s. 66-68, 94-95, 109-112. Pověsti z Nymburska sebral Bohumil Tuzar: Truhlice pověstí a starých příběhů okresu Nymburk. Lysá nad Labem 2003. Kapitola 6 – Rybníky, rybníky, kdopak z vás je nejkrásnější? Zlatý věk královského města Nymburka (1434-1547) Obecně k jagellonským Čechám Josef Macek. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) 1. Hospodářská základna a královská moc. Praha Academia 1992. Týž: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) 2. Šlechta. Praha Academia, 1994, Týž: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) 3. Města. Praha Academia, 1998 a Týž: Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526) 4. Venkovský lid, národnostní otázka. Praha Academia, 1999. Popis popis stavovského povstání ze strany stavů nalezneme v Josef Janáček (ed.): Sixt z Ottersdorfu – O pokoření stavu městského léta 1547. Melantrich Praha 1950. K tomuto povstání obecně Karel Tieftrunk: Odpor stavův českých proti Ferdinandu I. léta 1547. František Řivnáč Praha 1872 a nejnověji Stavovský odboj roku 1547. První krize habsburské monarchie. Sborník příspěvků z vědecké konference konané v Pardubicích 29. - 30. 9. 1997. Východočeské muzeum v Pardubicích 1999. Dokumenty týkající se přímo Nymburka nalezneme v Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu. Díl II. (1546-1557). Edvard Grégr Praha 1880. K poznání vlastních dějin královského města Nymburka nejlépe posloužily archivní materiály ze Státního okresního archivu v Nymburce se sídlem v Lysé nad Labem. Srov. SOkAN Nymburk, fond AMN, Spisy předmagistrátního období I. (1530-1707), kat č. 17, 22, 34 a fond AMN, Zlomky radních protokolů 1505, 1506, 1509, 1523, Zlomky rybničních register, Zlomky register důchodu královského města Nymburka 1535, Registra důchodní 1542 a Kniha smluv a trhů 1544-1570. Historii hradu Kuncberku i částečně i rodu Křineckých zpracoval nejnověji Tomáš Tomíček, Jiří Úlovec, Petr Valenta: Hrad Kuncberk u Křince. Vlastivědný zpravodaj Polabí 37, 2003-2004, s. 36-72. Verše Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic na počest Jana Křineckého z Ronova viz Jan Martínek, Helena Busínská, Dana Martínková (edd.): Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – Carmina Selecta. Aula Praha 1996, s. 103. Butzbachovy poznámky vyšly česky V. J. Nováček: Jana Butzbacha zpráva o národě Českém, zvláště o lidu venkovském z r. 1506. Český lid 6, 1897, s. 269-275. Rukopisný sborník skladeb Hynka z Poděbrad (Hynka mladšího knížete Minsterberského) je uložen v Knihovně Národního muzea pod sign. V.E.39. Za všechny edice dopisů Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic viz Josef Truhlář (ed.): Listář Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění Praha 1893. K otázce první veduty města Nymburka viz Angelika Marsch, Josef H. Biller, Frank D. Jacob (Hgg.): Die Reisebilder Pfalzgraf Ottheinrichs aus den Jahren 1536/ 37 von seinem Ritt von Neuburg a.d. Donau über Prag nach Krakau und zurück über Breslau, Berlin, Wittenberg und Leipzig nach Neuburg. Band 1 - Kommentarband und Band 2 – Faksimileband. A. H. Konrad Verlag Weissenhorn 2000, kde se nachází i stať Igora Votoupala, v níž autor rozebírá nymburskou vedutu. Dále srov. katalog výstavy Thomas Schultz, Mathias Marx: Cesta středem Evropy. Obrazy z cesty falckreběte Ottheinricha z let 1536/37. = Reise durch Europas Mitte. Die Reisebilder Pfalzgraf Ottheinrichs aus den Jahren 1536/37. = Podróz przez centrum Europy z let 1536/37. Obrazy z podrózy palatyna Ottheinricha z lat 1536/37. Austellung und Katalog. Deutsches Kulturforum östliches Europa Potsdam 2003. Kapitola 7 – Křížová cesta českých utrakvistů. Lesk a bída doby předbělohorské (1547 – 1618) Základní prameny pro studium předbělohorského Nymburka představují především zachované městské knihy uložené v SOkAN, fond AMN – Kniha svědomí 1549-1558, Kniha tvrzení kšaftů 1549-1595, Liber obligationum 1549-1619, Rejstřík příjmů a vydání mlýnských 1569-1570, Kniha žlutá zápisův 156-1612, Manál soudní 1570-1573, Liber conceptuum 1572-1575, Kniha pamětí smluv a jiných zápisův 1573-1618, Kniha zápisní zelená 1588-1614, Extrakt příjmů a vydání městských 1589-1602, Kopiář 1591-1595, Kopiář 1602-1605, Příjem a vydání na důchodě obecním, zádušním a špitálském 1611-1613, Kniha zápisní kropená 1614-1654, Liber testamentorum 1617-1708, Kniha obeslání 1617-1618 a dále Spisy předmagistrátního období I. (1530-1707), kat č. 34, 35, 38, 48, 53. Předbělohorským Nymburkem se zabývali v rukopisu Středočeské odborné činnosti z roku 1991 také Marek Ďurčanský, Michal Plavec: Sociální, politické a ekonomické styky královského města Nymburka v letech 1602 – 1605 ve světle jeho kopiáře. Detailní studie soudnictví v předbělohorském Nymburku napsal Petr Kreuz: Hrdelní soudnictví města Nymburka v době předbělohorské a jeho výkon. Právně historické studie 33, 1993, s. 53-88 a Týž: Čarodějnické procesy na Nymbursku na počátku 17. století. Právně historické studie 34, 1997, s. 127-161. Osobou malíře Augustina Senozetského se zabýval Igor Votoupal: Domnělý epitafní obraz rodiny nymburské měšťanky Anny Huňaté. Vlastivědný zpravodaj Polabí 33, 1999, s. 44-59. Dopis nymburské městské rady skladateli Christophu Demantiovi obsahuje SOkAN, fond AMN, Kopiář 1602-1605. K tureckým poselstvím viz Michal Plavec: Nymburští a Turci. Několik poznámek k pobytu tureckého poselství v Nymburce roku 1617. Vlastivědný zpravodaj Polabí 37, 2003-2004 [vyd. 2005], s. 73-86. Úryvky z Dačického kroniky citovány podle Jiří Mikulec (ed.): Mikuláš Dačický z Heslova – Paměti. Akropolis Praha 1996. Pohledů Francouzů na předbělohorské Čechy viz Josef Janáček (ed.): Tři francouzští kavalíři v rudolfinské Praze. Praha 1989. K ojedinělému nálezu sladovnické pece viz Karla Motyková: Sladovnické zařízení ze 16. století objevené při archeologickém výzkumu v Nymburce. Vlastivědný zpravodaj Polabí 33, 1999, s. 4-10 a Karla Motyková, Tomáš Šenberger: Sladovnické zařízení ze 16. století, objevené při archeologickém výzkumu v Nymburce. Zprávy památkové péče 60, 2000, č. 9, s. 268-272. K osobě Dr. Johna Dee a českému prostředí viz Charlotte Fell Smith: John Dee 1527–1608. London Constable and Company 1909. Nejnověji k jeho osobě, Edwardu Kelleymu a Čechám Petra Chourová: Edward Kelley v Čechách. Časopis Národního muzea – řada A 1-2, 2008, s. 26-54. Kapitola 8 – Nekonečné utrpení a zkáza. Třicetiletá válka (1618-1648) Podrobné a vyčerpávající studie Nymburku za třicetileté války věnoval Marek Ďurčanský: Zkušenosti Nymburských s vojáky za třicetileté války. Sonda do problematiky obrazu vojáka v českém prostředí. Kuděj 1, 1999, č. 1, s. 22-38, Týž: Nymburk v letech 1629-1634 ve světle městských register a jiných pramenů. (Situace města po bitvě na Bílé hoře a stručný diplomatický rozbor rukopisu). Středočeský sborník historický 25, 1999 [vyd. 2001], s. 85-104, Týž: Nymburk v letech 1629-1634 ve světle městských register a jiných pramenů 2. (Městská kancelář a obsahový rozbor register). Středočeský sborník historický 26-27, 2000-2001 [vyd. 2003], s. 15-43 a Týž: Nymburská registra z let 1629-1634 jako pramen k dějinám pobělohorské emigrace. In: Víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku. Ústí nad Labem, Albis international 2001, s. 291-294. K těmto studiím, které problemtiku pokrývají cele můžeme pouze přidat několik odkazů na archivní materiály v SOkAN, fond AMN, Kniha zápisní kropená 1614-1654, Liber testamentorum 1617-1708, Kniha příjmů a vydání z obecního důchodu 1630-1631 a Spisy předmagistrátního období I. (1530-1707), kat. č. 115, 117, 118, 119, 120, 128, 210, 254, 268, 281, 288, 289, 296. Kapitola 9 – Pouť ke svatému Janu Nepomuckému. Nymburk do nástupu Marie Terezie na český trůn (1648-1740) Pro období po konci třicetileté války chybějí souhrnné studie o této době v Nymburce. Odkázat musíme především na archivní materiál uložený v SOkAN, fond AMN, Registra důchodův městských, mlýnských a při dvoře obecním 1651, Radní protokol 1662-1666, Radní protokol 1666-1672, Radní protokol 1673-1678, Radní protokol 1678-1684, Radní protokol 1690-1695, Radní protokol 1695-1699, Radní protokol 1704-1707, Radní protokol 1729-1730, Radní protokol 1732-1733 (zlomek), Radní protokol 1735 (zlomek), Radní protokol 1736-1737, Radní protokol 1739-1740, Radní protokol 1740-1741 a Liber testamentorum et inventariorum 1708-1747 a Spisy předmagistrátního období, kat. č. 134, 157, 266, 457, 511, 550, 603, 607, 609, 616, 688. K osobě Bohuslava Matěje Černohorského viz Michal Plavec: Černohorští a Nymburk. Středočeský sborník historický 24, 1998, s. 15-26 a Týž: Bohuslav Matěj Černohorský. 1684-1742. Život nymburského barokního skladatele. Vega-L Nymburk 2005. K malířům bratřím Kramolínům srov. Igor Votoupal: K původu malířů Josefa (1730-1802) a Václava (1733-1799) Kramolínů. Umění 52, 2004, č. 5, s. 452-454. Dokumenty ke škodám při zhoubném požáru 5. března 1686 jsou v SOkAN, fond AMN, Spisy předmagistrátního období, kat. č. 478. K nymburskému klášteru ve druhé polovině 17. a v 18. století viz Petr Macek, Pavel Zahradník: Dominikánský klášter v Nymburku. In: Historická inspirace. Sborník k poctě Dobroslava Líbala. Jalna Praha 2001, s. 245-257., kde čtenář nalezne i příslušné odkazy. Kapitola 10 – Konec starých časů. Od válek o dědictví rakouské přes války napoleonské ke konstituci (1740-1848) Podobně jako předchozí úsek nymburských dějin nebyl ani tento dosud souhrnně zpracován. V tomto případě znovu musíme odkázat na archivní materiál uložený v SOkAN, fond AMN, Prothocolum curiae 1749-1752, Zlomek radního protokolu 1754, Zlomek radního protokolu 1761-1762, Zlomek radního protokolu 1766, Radní protokol 1783-1785 a Spisy předmagistrátního období kat č. 738, 743, 784, 798, 842, 845, 846, 880, 884, 888, 928, 944, 956, 959, 968. K Nymburku a válkám o dědictví rakouské srov. např. Abstract of the authentic Journal of the March of the Body of auxiliary Saxon Troops into Bohemia. The Political Cabinet or an Impartial Review of the most remarkable Ocurrences of the World. Particularly of Europe. Collected from the most Authentic Papers published by severals Courts (wheter Friends or Enemies to Great-Britain) as well as from private Intelligence. Vol. II. Printed for J. Roberts at the Oxford Arms in Warwicxk-Lane London MDCCXLV. K Nymburku a sedmileté válce viz Michal Plavec: Úloha královského města Nymburka v bitvě u Kolína (v tisku). Dále srov. Darstellung der Ereignisse vom Beginn des Feldzuges 1757 bis nach der Schlacht bey Prag. In: Oesterreichische militärische Zeitschrift. Erster Band. Erster Heft und Zweiter Heft. Wien 1822; Karl von Blažeković: Chronik des k.u.k. 31. Linien-Infanterie-Regiments gegenwärtig Grossherzog Friedrich Wilhelm von Mecklenburg-Strelitz. Kaiserlich-königlichen Hof- und Staatsdruckerei Wien 1867; The History of The Seven Years War. Part I. Posthumous Works of Frederic II. King of Prussia. Vol. II. G.G. J. and J. Robinson London 1789 a František Jan Vavák: Bitwa u Kolína a Křečhoře, w kteréž byl před sto léty na hlawu poražen král pruský Bedřich II. od našeho císařského wojska. Připojeny jsou wšecky paměti z bitwy té od nejstarších pamětníků z wesnic i měst ležících na bojišti i wůkol něho; též píseň s notama, kterouž v té bitwě toho času složil rolník František Wawák. V Praze tiskem Jarosl. Pospíšil 1857. Selskou rebelii v roce 1775 zpracoval Josef Petráň: Rebelie. Příběh jednoho týdne a dvou dní v březnu roku 1775. Československý spisovatel Praha 1975. Historie města Nymburka sepsané Josefem Merklem (Knihovna Národního muzea v Praze a Janem Dlabačem (Polabské muzeum v Poděbradech) zpracovávají archiváři Marek Ďurčanský a Igor Votoupal. Statistické údaje pocházejí z Jaroslaus Schaller: Topographie des Königsreichs Böhmen. Viertel Theil. Bunzlauer Kreis. Prag 1786, Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen. Zweiter Band. Bunzlauer Kreis. J.G. Calve'schen Buchhandlung Prag 1834 a František Palacký: Popis králowstwí českého čili podrobná poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, též samot a zpustlých osad mnohých w zemi České, s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII. J. G. Kalve Praha 1848. K počátkům českobratrské církve evangelické v Hořátvi a Nymburce srov. Heřman Tardy: Historie evangelicko-reformovaného sboru hořátevského od jeho založení až do léta Páně 1868. Wien 1868. K dějinám židovské komunity viz Tomáš Pěkný: Historie Židů v Čechách a na Moravě. Sefer Praha 2001. K povodni v letech 1845 a 1846 srov. např. Wácslav Krolmus: Kronyka čili dějepis wšech powodni poslaupných let. Od příchodu našich pradědů Českoslowanských až po letošní povodně hrůzné s wýstrahami poučlivými a pravidly opatrnosti. Veterl Praha 1845 nebo Libor Elleder: Katastrofální lednová povodeň roku 1846 ve středním Polabí - k 160. výročí události. Vlastivědný zpravodaj Polabí 38, 2005-2006 [vyd. 2006], s. 192-213. K vojenské posádce v Nymburce prozatím nejlépe rakouské a rakousko-uherské vojenské ročenky vycházející pod různými tituly, nejčastěji známé jako Militär-schematismus des Österreichischen Kaiserthums nebo Kaiserliche-königliche Militär-schematismus. K jezdeckému závodu Berlín – Vídeň viz E. von Naundorff: Der grosse Distanz-Ritt Berlin-Wien im Jahre 1892. Verlag J. Paul Lis Breslau 1893. Zpráva o tomto závodu, včetně zmínky o Nymburku, se objevila v The New York Times z 4. října 1892 pod názvem Officers in the Saddle. The Long Ride of German and Austrian Army Men. Kapitola 11 – S parou do nového století. Soumrak Rakouska-Uherska (1848-1918) Změnou samosprávy se zabývá Jan Vinduška: Vývoj územní samosprávy na Poděbradsku a Nymbursku v letech 1848-1918. Vlastivědný zpravodaj Polabí 36, 2002, s. 158-169. Soumrak Rakouska-Uherska nejlépe přibližuje ve vzpomínkové knize Otakar Rykr: Vzpomínám na Nymburk. Nákladem vlastním péčí Musejního spolku Nymburk 1946. K historii divadelního spolku Hálek zatím nejlépe Památník divadelního spolku Hálek. Nymburk 1936. K počátkům pěveckého spolku Hlahol srov. Výroční zpráva Hlaholu. Nymburk 1926. Ke pobytu Bedřicha Smetany v Nymburce Zdeněk Culka: Smetanova účast při výletu pražského Hlaholu do Nymburka. Věstník pěvecký a hudební 50, 1946, s. 126-127. K prusko-rakouské válce roku 1866 nejnověji Karl-Horst Büchler: Der Preußisch-Österreichische Krieg in Böhmen 1866. Trafo Berlin 2009. Dále srov. Österreichs Kämpfe im Jahre 1866. Dritter Band. Erste Hälfte. Verlag des k. k. Generalstabes Wien 1868, Der Krieg von 1866 in Deutschland und Italien. Wilhelm Rüstow Zürich 1866 nebo Die königlich Sächsische Armee im deutschen Feldzuge von 1866. Carl Minde Leipzig s. a. K americkému Nymburku viz Rose Rosicky (ed.): A History of Czechs (Bohemians) in Nebraska. Czech Historical society of Nebraska Omaha 1929 nebo Michael M. Bartels – James J. Reisdorff: Historic Railroads of Nebraska. Arcadia Publishing 2002, s. 98. K historii nymburských Sokolů a sportovního klubu Polaban srov. např. František Kořínek: Historie S. K. Polaban přednesená na jubilejní valné hromadě klubu v letošním roce. In: S.K. Polaban, footbalový odbor v Nymburce 1939. Nymburk 1939 nebo Paměti Tělocvičné jednoty Sokol v Nymburce. Sokol Nymburk 1903 a nejnověji Svatopluk Šebek: K počátku založení nymburské sokolské jednoty. Vlastivědný zpravodaj Polabí 31, 1991 [vyd. 1993], č. 1-3, s. 31-34. K osobě JUDr. Tomáše Černého nejnověji Václav Ledvinka: JUDr. Tomáš Černý. Purkmistři, starostové a primátoři sjednocené Prahy (od roku 1784 po současnost). Listy hlavního města Prahy, květen 2009. Podmínky vzniku železnic popisují především říšské zákony viz 56. Gesetz vom 1. Juni 1868 in Betreff der Bedingungen und Zugeständnisse für die Unternehmung des unter dem Namen „Oesterreichische Nordwestbahn“ zu erbauenden Locomotiv-Eisenbahnnetzes von Wien über Znaim. Iglau, Deutschbrod, Czaslau und Kollin nach Jungbunzlau, mit Zweigbahnen von Znaim an die Franz Josephsbahn, von Deutschbrod nach Pardubitz und von einem geeigneten Puncte Kollin-Jungbunzlauer Strecke nach Trautenau. In: Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich. Jahrgang 1868. XXIII. Stück. Ausgegeben und versendet am 13. Juni 1868, s. 171, dále 109. List povolení, daný dne 25. června 1870, ke stavení a užívání železnice lokomotivní: a) z Nimburka k hranicím říšským u Děčína s poboční železnicí do Prahy; b) od hranic říšských u Dolní Lipky k některému příhodnému místu železnice Brněnsko-Pražské u Ústí nad Orlicí; c) z některého místa linie pod lit. b) jmenované na rakouské severozápadní železnici u Chlumce; konečně d) z některého místa pod lit. b) jmenované k některému příhodnému místu linie Pardubicko-Německobrodské na rakouské železnici severozápadní. In: Zákonník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené. Částka XLV. Vydána a rozeslána dne 3. září 1870 a List povolení, daný dne 9. května 1881, ku stavbě železnic místních: z Hradce Králové do Vostroměře s odvětvím ze Sadové do Smiřic; z Nimburka do Jičína s odvětvím z Křince do Králové Městce a z Kopidlna do Libáně; z Nezvěstic do Mirošova a z Nuslí do Modřan. In: Zákonník říšský pro království a země v radě říšské zastoupené. Částka XXII. Vydána a rozeslána dne 3. června 1881. K cukrovarnictví a pivovarnictví Hanuš Karlík: Paměti Dra. Hanuše Karlíka. Ústřední spolek československého průmyslového cukrovarnictví Praha 1927 a Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. Díl I. Střední Čechy. Libri Praha 2004, s. 202-208. Informace o automobilech Věchet přináší Adolf Kuba: Atlas našich automobilů 1 (do roku 1914). Nadas Praha 1988. O návštěvách T. G. Masaryka v Nymburce viz Svatopluk Šebek: Dvě setkání nymburské veřejnosti s T.G. Masarykem. Vlastivědný zpravodaj Polabí 31, 1991 [vyd. 1994], č. 4-6, s. 76-81. K historii nymburského gymnázia vyčerpávající Pavel Fojtík: Stoletá historie nymburského gymnázia s přihlédnutím k širším souvislostem českého středního školství (1903-2003). Nymburk, Gymnázium Nymburk 2003. K počátkům průmyslu Pavel Fojtík, Jana Hrabětová, Jana Krumpholzová, František Sýkora, Petr Šorm, Bohumil Tuzar, Jan Vinduška: Historie a současnost podnikání na Nymbursku a Poděbradsku. Žehušice Městské knihy 2001. Údaje o Poděbradech jsou uvedeny podle Eva Šmilauerová: Poděbrady v proměnách staletí. Díl 2. (1850-1948). Praha, Scritorium 2005. Cenné informace k historii města přináší také regionální tisk Občanské listy (1887-1941) a Občanské noviny (1888-1899). K osobě Otakara Husáka prozatím bohužel nevyšla žádná kvalitní monografie. K obecné orientaci např. Vladimír Ruml, Rudolf Krzák (edd.): Českoslovenští legionáři I. odboje v okrese Nymburk 1914-1920. Český svaz bojovníků zasvobodu Nymburk 1998. Kapitola 12 - Nezávislé Československo. Události první a druhé republiky (1918-1939) Události první a druhé republiky zatím nejlépe a nejkomplexněji zpracoval Pavel Fojtík v rigorózní práci Dějiny města Nymburka v letech 1918 – 1938, kterou také doprovází vyčerpávající přehled použitých pramenů a použité literatury. Velmi úzký výňatek z této práce publikoval Pavel Fojtík: Sociálně-historický profil města Nymburka v letech 1918-1938. Vlastivědný zpravodaj Polabí 34, 2000, s. 117-137. Velmi cenné informace poskytuje také městská kronika (Pamětní kniha města Nymburka vedená od roku 1927 a Pamětní kniha města Nymburka vedená od roku 1930) uložená v SOkAN, fond AMN. Otázkou dělnického hnutí se nejvíce na odborné historické úrovni zabýval František Forst, třebaže při studiu jeho článků musíme brát v úvahu dobu vzniku a zřetelný ideologický podtext. Srov. např. František Forst: Hladové bouře a mzdové stávky v Nymburce po I. světové válce. Vlastivědný zpravodaj Polabí 3-4, 1966, s. 41-47, Týž: Ohlas VŘSR na Nymbursku. Středočeský sborník historický 7, 1972, s. 7-19, Týž: Protidrahotní bouře v Nymburce po I. světové válce. Středočeský sborník historický 8, 1973, s. 5-16, Týž: Stávka železničního zaměstnanectva v Nymburce roku 1920. Středočeský sborník historický 10, 1975, s. 45-57 a Týž: K počátkům dělnického hnutí v Nymburce. Středočeský sborník historický 13, 1979, s. 59-70. Z regionálních novin obsahují zajímavé články Občanské listy (1887-1941), Polabský obzor (1907-1921), Polabské noviny (1925-36) a Nymburské listy (1932-42). Počátky sportovních klubů a oddílů v Nymburce nalezneme také v Bohuslav Sedlatý a kol.: 700 let od založení města Nymburka. Sport v Nymburce. Od začátku až po TJ Lokomotiva Nymburk. TJ Lokomotiva Nymburk 1975. Seriál Bohuslava Štéra Z historie nymburské vodní elektrárny vycházel v Týdeníku Nymbursku v lednu až dubnu 1985. K vojenským manévrům v srpnu 1936 viz Pavel Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 60-68. K otázce Nymburka a tankových jednotek československé armády viz Jiří Fidler: Reorganizace útočné vozby československé branné moci v září 1938. Historie a vojenství 6, 1996, s. 62-86 a Týž: Útvary útočné vozby československé branné moci (1922-1938). Historie a vojenství 1, 2002, s. 185-211 nebo Pavel Minařík, Pavel Šrámek: Dokumenty československé armády z podzimu 1938. Anketa "Armáda v roce 1938" - velitelství divizí a vojskových těles zbraní. Historie a vojenství 6, 1998, s. 94-124. K problematice letectva Pavel Minařík, Pavel Šrámek: československé vojenské letectvo v době vyvrcholení Mnichovské krize. Historie a vojenství 2, 2008, s. 43-52. Rozhovor autora s Františkem Bártou se uskutečnil v srpnu 2008. Kapitola 13 - Z bláta do louže. Protektorát Čechy a Morava (1939 –1945) a tři mírové roky (1945 – 1948) K okupaci Čech německým Wehrmachtem viz Stanislav Kokoška: Unternehmen Südost. Okupace českých zemí v březnu 1939. Historie a vojenství 6, 1997, s. 134-150. K osvětlení průběhu okupace a dějů za okupace velmi dobře poslouží rukopisné vzpomínky Františka Bárty, které se v rukopisu nacházejí v jeho vlastnictví. Československý odboj popisuje Michal Plavec (ed.): Viktor Boháč – Boj odbojové organizace R3 za svobodu. Ing. Ivan Ulrych – Vega L a Nanebemletí Nymburk 2004. Obdobím druhé světové války a nálety na Nymburk se zabývají publikace Michal Plavec: Poslední rok války na Nymbursku. CDK Brno 2005 a Ladislav Jouza – Michal Plavec: …a země se chvěla. Bombardování Kolína za druhé světové války. Svět křídel Cheb 2007, Michal Plavec: Bomby pod Řípem. Nálety na Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Veltrusy, Hněvice, Mělník, Roudnice nad Labem a další sídla během druhé světové války. Svět křídel Cheb 2008 a Michal Plavec, Filip Vojtášek, Peter Kaššák: Praha v plamenech. Nálety na hlavní město za druhé světové války. Svět křídel Cheb 2008. V těchto publikacích jsou uvedeny odkazy na další prameny a literaturu k tomuto tématu, zvláště na události druhé světové války na Nymbursku. Velmi zajímavé vzpomínky na bombardování města byly otištěny v Nymbursku z 30. prosince 1963. K novějším studiím věnovaným konci války na Nymbursku viz Michal Plavec: Poslední dny Truppenübungsplatz Milowitz. Historie a vojenství 2, 2006, s. 65-76. a Michal Plavec, Reigo Rosenthal: Nymburská poprava. Pokus o rekonstrukci jedné historické události. Historie a vojenství 3, 2006, s. 64-70 nebo Michal Plavec: Až do hořkého konce. Schlachtgeschwader 2 Immelmann v Čechách a na Moravě. Historie a plastikové modelářství 8, 2008, s. 16-31. K problematice znárodnění v říjnu 1945 na Nymbursku viz Michal Plavec: Zestátnění společnosti Vichr a spol. v Lysé nad Labem. In: Dusivé objetí. Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů. Brno Centrum pro studium demokracie a kultury 2006, s. 141-147 a Týž: Zestátnění společnosti Vichr a spol. v Lysé nad Labem. In: Dusivé objetí. Historické a politologické pohledy na spolupráci sociálních demokratů a komunistů. 2. rozš. a dopl. vyd. Brno 2008, s. 116-122. Z regionálního tisku poskytují zajímavé informace Občanské listy (1887-1941), Noviny národního výboru (1945), Nové Poděbradsko (1946-1948) a Nový Nymburk (1946-1948). Vítaným zdrojem informací byla pochopitelně také nymburská kronika (Pamětní kniha města Nymburka III vedená od roku 1938), uložená ve Vlastivědném muzeu v Nymburce. Kapitola 14 - Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. Jednačtyřicet let vlády jedné strany (1948 – 1989) Vzhledem k dosud nezpracovaným a obtížně přístupným archivním fondům z této doby byly primárními prameny pro tuto kapitolu regionální noviny – Vesnické noviny Nymburska (1951-1960) a Týdeník Nymbursko, který od roku 1960 vychází prakticky dodnes, třebaže v posledních letech pouze jako příloha Nymburského deníku. Vzpomínkové knihy jsou citovány podle vydání Karel Ruml: Z deníku vlaku Svobody. Barrister & Principal Praha 2001, Vladimír Přikryl: Za vlády tmy. Naše vojsko Praha 1993 a Oskar Leo Krause: Snad jsem nezabloudil… Rosch Verlag Pfäffikon 2008. Nymburské procesy zpracovali Pavel Fojtík: První nymburský proces - Oskar Krause a spol. 1. díl. Nymburský deník z 12. května 2004 a Zdeněk Hazdra: Druhý nymburský proces - Antonín Maruška a spol. 2. díl. Nymburský deník z 19. května 2004. Rozhovor autora s Jiřím Vokněrem o Nymburce a roce 1956 se uskutečnil 14. září 2006 při natáčení dokumentární reportáže pro pořad České televize Reportéři ČT, rozhovor autora s Vladimírem Novákem se uskutečnil 21. června 2008 a s Petrem Novákem 31. srpna 2008. Události srpna 2008 z vojenské stránky vyčerpávajícím způsobem zachycuje Daniel Povolný: Vojenské řešení Pražského jara I. Invaze armád Varšavské smlouvy. Ministerstvo obrany ČR – Avis Praha 2008. Události na Nymbursku rozvinul Michal Plavec: Srpnové dny roku 1968 na letišti Mladá. Nevěřili jsme, že by nás Sověti mohli okupovat. Historie a vojenství 57, 2008, č. 4, s. 74-80. K problematice lodní dopravy viz Miroslav Hubert: Dějiny plavby v Čechách. Díl II. Plavba strojním pohonem. Děčín 1997, Týž: Z historické plavby na středním Labi. In: Labsko-vltavská plavba IX. Sborník k historii lodní dopravy, 2003, s. 32-51 a Josef Picek: ČSPLO – od vlečné plavby k tlačné. In: Labsko-vltavská plavba XI. Sborník k historii lodní dopravy, 2006, s. 5-17. K aktivitám tajného spolupracovníka Státní bezpečnosti Miroslava „Mikiho“ Mejstříka za všechny Peter Dinuš: Českobratrská církev evangelická v agenturním rozpracování StB. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Praha 2004. Kapitola 15 – Rozepsaná historie. Současnost (1990-2009) Podobně jako v předchozí kapitole i zde naráží historik na potíže s archivními materiály. Materiály k současnosti jsou totiž ještě nezpracované a zároveň nejsou podle archivního zákona s ohledem na citlivá osobní data přístupné. Jediným zdrojem kromě osobních rozhovorů autora s aktéry a účastníky dění proto zůstává regionální tisk. V případě města Nymburka se to pro toto období týká zvláště Týdeníku Nymbursko, později Nymburského deníku, a přílohy Střední Čechy Mladé Fronty Dnes. Údaje o volbách vycházejí z databází Českého statistického úřadu. Poslední rozhovor se starostou města Ladislavem Kutíkem uskutečnil autor v červenci 2008. Určitým shrnujícím vodítkem může být i Ladislav Kutík a kol.: Osm let ve městě Nymburk 1990-1998. Ing. Ivan Ulrych – Vega L Nymburk 1998.

např. Dějiny královského města Nymburk autor Kulhánek

Ja bych se zas priklanel k tomu krteni ... jestli to bude probihat jako jine akce radnich, tak tam bude aspon rautik a sampano ... uz se tesim a hlasim se ...

simča: prosím můžeš nějaké ty knihy a jejich autory jmenovat? rád bych do těch knih nahlédnul. nechci porovnávat jednotlivé pasáže či kapitoly jestli jsou opsané či ne, ale prostě by mě zajímaly ty knihy.