Pozvánka do muzea na přednášku Ing. arch. Jana Pešty

Během studia na fakultě architektury, hlavní vliv můj zájem měl prof. ing. arch. Jiří Škabrada, náš největší současný znalec lidové architektury. Ale vlastně modely chaloupek z ABC jsem stavěl už jako kluk… 

Každý kdo si klikne na internetu na tvou bibliografii, řekl by, že za takovým množstvím díla se skrývá šedovlasý kmet, jak to všechno stíháš? 

No, stíhám to dost těžko J… Přes den se věnuji své profesi – práci na stavebněhistorických průzkumech, které mě živí, po večerech pak zbývá čas na knížky a články, ovšem musím si předtím sesbírat materiál přímo v terénu. 

Střední Čechy jsou považovaný za region, který byl nejvíce postižen vlnou modernizace. Jsou v Polabí vůbec k vidění zajímavé stavby? 

S tím rozhodně nemohu souhlasit. Polabí patří naopak mezi regiony s velmi dobře zachovanou lidovou architekturou, a to i v rámci celých Čech. Modernizace postihla jen úzký pás vesnic okolo Prahy a i zde nacházíme zajímavé stavby, nebo celky lidové architektury. Ale mnohem lépe vypadají vesnice v Polabí, než třeba v některých oblastech českomoravské vysočiny, i když bychom to možná nečekali. 

Kam bys pozval obdivovatele památek pokochat se pěkně udržovaným starým domem? 

Skoro v každé druhé vesnici Polabí se najde nějaký ten pěkný dům. nejhezčí je ale určitě vesnice Bošín u Křince. Pokud by ovšem návštěvníci chtěli vidět i historické  interiéry, nezbývá jim nic jiného, než navštívit Polabské národopisné muzeum v Přerově. 

Každý kdo projíždí středočeské vesnice si jistě všimne, že oproti Hané či Žatecku jsou polabská venkovská stavení relativně malá, čím to? 

Tím se zabývám již dlouho, přesto neznám jednoznačnou odpověď. Nepochybně to však souvisí s historickým vývojem po třicetileté válce, kdy bylo Polabí velmi těžce poškozeno. Velkou část zemědělské půdy pak získala do svých rukou vrchnost, takže při opětovném nárůstu počtu obyvatel se musely jednotlivé grunty postupně dělit a tím vlastně chudly. V ostatních regionech – třeba na Mělnicku – sedláci v průběhu 19. století velmi zbohatli na pěstování třeba chmele, nebo cukrové řepy. V Polabí pěstování těchto komodit zůstalo v režii velkostatků. Faktorů ale mohlo být i více. 

Je slučitelné rekonstruovat starý lidový dům v moderní chalupu s moderním vybavením, tak aby sloužila k rekreačním účelům se standardem na který je dnes člověk zvyklý? 

V zásadě ano, ovšem vyžaduje to jednak kultivované architektonické řešení a jednak absolutní pokoru a respekt a k autentické podstatě památky, k původním konstrukcím a samozřejmě dobrou znalost historických technologií. 

Jaký je tvůj názor na tuto problematiku, povoloval bys takové zásahy? 

Za předpokladu splnění výše uvedených podmínek ano. Nejhorší jsou polovičatá řešení – snažit se udělat něco „jako“. Z domu postaveného z novodobých tvárnic „jako“ chaloupka se opravdová chaloupka nestane. 

Co návštěvníci uvidí a uslyší při přednášce spojenou s promítáním v muzeu?  

Návštěvníci se seznámí s charakteristickými rysy polabské lidové architektury, od urbanistické skladby vesnic přes dispozici usedlostí a domů až po konstrukční a výzdobné prvky. Projdeme si několik nejzajímavějších vesnic, třeba Byšičky či Bošín, ukážeme si několik pěkných stavení a možná i ukázku nějaké zdařilé rekonstrukce.

Díky za rozhovor

PhDr. Pavel Fojtík