S počátkem jara na nás vykouklo Kulturní kukátko autorské dvojice Aleš Misař a Jiří Vetešník

Dne 28. dubna vyšlo první číslo kulturní revue KUKU, kde je možno nahlédnout do historie divadelního souboru JeLiTa, dozvědět se o plánech internetového Rádia Nymburk (Nira), přečíst si recenzi na benefiční festival Hlučná samota, aprílové Zrcadlení duší, další ročník rockové soutěže Rock Nymburk a nakonec se ponořit do Špinkových Slavností sněženek.

Kulturní kukátko, zkráceně KUKU, je nový časopis, jenž si klade za cíl přibližovat kulturně-společenskou scénu města v „ohbí“ Labe. První redaktor Aleš Misař popisuje plány: „Idea neotřelé kulturní revue, která se v mnoha rysech (např. ztížené podmínky tisku, metoda pokoutného šíření) dá přirovnat k jakémusi dobrovolnému samizdat.“ Redakci tvoří Aleš Misař (Pan učitel) Jiří Vetešník (Veteš) a Pavel Dovičín (Al-koholík), lépe však hovořit o dvojici  o dvojici, neboť autorem většiny (4) článků je -am- (Aleš Misař), -vej- (Jiří Vetešník) je podepsán pod dvěma články, -alk- (Pavel Dovičín) stvořil toliko pozvánku na Nymburský Pivoběh (viz závěr).  

Co na 30 čtenářů (více výtisků není) čeká? Opět dejme slovo Aleši Misařovi, jenž v „prvním slovíčku prvního redaktora“ načrtává, kam až Kukátko dohlédne: „Umí dohlédnout za oponu, vypátrat a vytáhnout pod záři reflektorů dosud skryté umělce a talenty mezi vašimi spoluobčany, jež budeme pro vás zpovídat. Rozhovory dochutí výtvarné i literární střípky z jejich tvorby a další články: zamyšlení, postřehy, recenze. Zkrátka se chceme postarat, aby bílá místa na kulturní mapě Nymburka nebyla ještě bělejší …“

Uvnitř KUKU nalezneme pět zajímavých zamyšlení, které všechny spojuje až překvapující kritický odstup (snad s výjimkou Zrcadlení duší). Konkrétně uveďme, negativní hodnocení vystoupení The Prostitutes na Hlučné samotě či označení filmu Mars z produkce PAM PAM „jen pro pár vyvolených“. Na druhou stranu názor divačky Daniely, že Pam Pam je klasika, je věru odvážný. Jako rockový příznivec jsem si s chutí přečetl recenzi na již 13. ročníku Rock Nymburk, kde se Jiří Vetešník pozastavil nad velmi nízkým diváckým zájmem. Nutno ještě přidat velmi nízkou podporu akce ze strany Městského kulturního střediska a nad budoucností soutěže se vznáší temné mraky. Bezpochyby má svou váhu i názor Aleše Misaře při hodnocení divadelního představení Slavnosti sněženek: „Nevýhodou inscenace bylo právě ono neustále se nabízející srovnání s Menzelovým filmem, ze kterého při vší úctě k práci souboru musel Menzel vyjít jako nedostižný ideál. Bylo až příliž znatelné, jak diváci dychtivě čekají na slavné hlášky z filmu, jak budou znít od nymburských ochotníků? Herci je neobrali ani o jedinou… Na druhou stranu i divadlo dokáže vůči filmu nabídnout něco navíc, tuto bonusovou esenci humoru vykřesal režisér například v užití rekvizit.“ Jako historik a kronikář města oceňuji Misařův rozhovor se zakladatelem gymnazijního divadelního souboru JeLiTa Michalem Doušou, který poodkrývá počátky zrodu souboru v roce 2006. Ale přibližuje i žhavou současnost – premiéru hry Ukradený měsíc.

Na závěr si položme otázku, zda tištěný „jakýsi dobrovolný samizdat“ je tou nejlepší cestou, jak šířit své bohulibé záměry. Jiří Vetešník již několik let stojí za kulturním serverem www.hlucnasamota.net, který se dlouhodobě věnuje mapování kulturního dění ve městě. Tištěná forma je pro literární duo bezpochyby velkou výzvou, první číslo se zcela jistě povedlo, ale ke komu se dále dostane, jestliže nebude podpořeno internetovou verzí? Osobně se však již nyní těším na další číslo KUKU a držím klukům palce. Vše ukáže všemocný Chronos, první redaktor slibuje čtvrtletník…  

A ještě pozvánka -alk- na závěr: 1. Nymburský Pivoběh se uskuteční podle počasí, hlaste se na facebooku nebo na adrese pivni.beh@seznam.cz. Vítězí ten, kdo dorazí po navštívení cca osmi restaurací po svých…

Pavel Fojtík