Šmídová: „Kamióny v Nymburce jen blafou a blafou…“

Zasedání se konalo v jednací síni Městského úřadu na náměstí Přemyslovců. Tento sál ještě voní novotou a na první pohled se dokonce zdá i krásný, ale to je tak asi všechno. Sál je totiž zcela nevhodný pro konání schůzí s účastí veřejnosti. Ještě štěstí, že v Nymburce je zvědavo na schůzi zastupitelstvo tak málo lidí. Těch pět, šest, sedm lidí se tam nakonec jakžtakž vměstná. Sice vedle zastupitelů sedí občané nebo někteří zastupitelé jsou posazeni málem zády ke starostovi, ovšem na druhé straně je nutné říci, že starosta i v tomto zvláštním uspořádání neztrácí přehled a bez problémů počítá hlasy. Sedmnáct let ve funkci je zde jistě znát.

Přestože na programu byly tři body, z počátku vládla jakási nervozita, že všechny lidi v sále opět čeká dlouhé zasedání. Není se co divit, vždyť uzavřené pracovní zastupitelstvo končilo někdy kolem 21.15 i druhý den 28.2., kdy se konalo 1. veřejné zasedaní zastupitelstva, se končilo ještě o pár minut později. Nakonec vše mělo hladký a hlavně rychlý průběh. Nebyly bychom v Nymburce, kdyby se ještě před zahájením program schůze nerozrostl o čtvrtý bod. Co se tedy událo. Schůze vypukla v 17 hodin a 16 minut.

Prvním bodem programu byla „Žádost Ing. Dušana Seidla o částečnou úhradu nákladů na

vybudování infrastruktury v lokalitě U Lidušky“. Pod tímto krkolomným popisem se

v podstatě skrývá převedení silnice a veřejného osvětlení na město. U Lidušky totiž pan Seidl jako soukromý investor zasíťoval (udělal silnice, postavil tři můstky a protihlukovou stěnu, vybudoval vodovod, kanalizaci a plynovod) území pro výstavbu 58 rodinných domků na ploše 5 ha. Náklady, které zde investoval v řádu cca 25 mil., hodlá získat zpět pochopitelně prodejem již zmíněných pozemků pro 58 rodinných domků. Zastupitelstvo s tímto nemělo žádný problém, proč by tento „dar“ nepřijalo. Vedle toho si pan Seidl přál, aby se dvě z pěti nových ulic jmenovaly po jeho blízkých příbuzných panu Tomáši Černém a Osvaldu Polívkovi. O tom, že od počátku byla paní Šmídová z formy, svědčí skutečnost, že přeslechla návrh Pavla Nováka, který volal po dalším novém jménu ulice. Když Pavel Fojtík jako jediný měl přichystáno hned několik návrhů nových ulic, reagovala paní Šmídová, že historii si necháme na jindy?! Pavel Fojtík nakonec navrhl jméno významného nymburského stavitele a starosty Josefa Červeného. Tento návrh byl také včetně už zmíněných dvou pánů jednomyslně schválen. Další dvě ulice ponesou názvy ulic stávajících U Lidušky a Ke Strouze. Na závěr dodal pan Semecký: „Byl bych rád, aby příště v podobných projektech bylo více dbáno na parkovou úpravu, více zeleně. Nejde jen o to nasekat 58 rodinných domků, ale také aby nové obytné zóny měly zajímavější uspořádání, třeba kruhový půdorys, který lidi mnohem více sbližuje, napomáhá ke komunikaci.“

Mnohem zapeklitější se zdál bod číslo 2, který měl rozhodnout, jak bude ve městě vypadat  doprava po červnovém dokončení I. etapy obchvatu. Proti sobě stály dvě varianty. Buď zachovat stávající stav, kdy veškerá nákladní automobilová doprava zatěžuje most, náměstí a Boleslavskou třídu, nebo usměrnit dopravu tak, že kamióny od Boleslavi budou jezdit nadále přes náměstí, ale kamióny od Kolína budou jezdit po obchvatu a poté přes Babín, kolem Hypernovy, aby se nakonec u nemocnice se napojily opět na Boleslavskou. Hned na počátku vystoupil starosta: „Osobně se bojím kvůli lidem. Vidím hned několika kritických míst, za prvé u Hypernovy, druhý problém vidím u Slávie, kde jsou nebezpečné přechody, za třetí u domu z Pečovatelskou službou, kde se dlouho nakládá auto, za čtvrté chodník u můstku přes Vala do Havlíčkovy ulice. Dále se děsím řízené křižovatky u Nemocnice. Na každém místě může být průšvih pro celé město.“ Starosta Kutík tak nenechal nikoho na pochybách, že si puštění dopravy po Poděbradské v žádném případě nepřeje. K jeho pohledu věc se připojovali další zastupitelé, takže nakonec zůstal jako voják v poli pro variantu usměrněného obchvatu pouze pan Toman: „Mám starost o most a přeji si, aby se náměstí odlehčilo“. A v tomto momentě se opět probudila zřejmě pospávající Šmídová. „Kamióny jen blafou a blafou…Už se nedočkám toho, že náměstí bude klidovou zónou jako v Kolíně, jestli se to někdy stane, to já už budu koukat zespodu na kytičky! Město mělo vykupovat pozemky dříve. Vy, pane starosto jste pro to nic neudělal!, zakončila pateticky svůj projev zastupitelka za KSČM. Poté už následovalo hlasování. Toman, Šmídová a Stejskal hlasovali pro přeložení jednoho pruhu dopravy na I. etapu obchvatu, čtyři se zdrželi hlasování a 11 hlasovalo proti.

Kauza nymburské nemocnice zaměstnává zastupitele již několik let, nyní se zdá, že věci konečně spějí k nějakému rozuzlení. Prodej nemocnice vrcholí! Již 15.3 končí termín pro podání přihlášky do výběrového řízení. Zastupitelé zde bez zbytečných průtahů 17 hlasy (1 se zdržel – Toman) schválili, že nákup bude hrazen ze 120 mil. úvěru. V případě vítězství založí město obchodní společnost, která bude uvedené zařízení provozovat. Odborným zástupcem ustavuje MUDr. Vladimíra Marka. A nakonec ve lhůtě jednoho pracovního týdne svolá starosta zastupitelstvo města, pokud bude Nymburk vyhodnocen jako nejvhodnější uchazeč.

Závěrečným bodem programu bylo schválení bezúplatného převodu části objektu. Zde se jednalo o čistě formální akt, takže opět vše proběhlo hladce a tak zastupitelé mohli už před 18.30 opouštět radniční prostory.

Autoři: JN a JH