Úvahy o změně názvu města Nymburka v roce 1945

Skoncování s okupací mělo mnoho podob. Jedna z nejviditelnějších spočívala ve změně názvů ulic, náměstí či parků. Nymburští občané si ještě živě pamatovali na rok 1918, kdy už v listopadu proběhlo přejmenování ,,Mostu císaře Františka Josefa I.“ na ,,Most Denisův“, dosavadní ,,Boleslavské třídy“ na ,,Masarykovu třídu“ a sadů ,,na Ostrově - Topolí“ na ,,Wilsonovy sady“. Po hlasitém volání po „odrakouštění“ v době zrodu samostatného Československa následují po pádu Protektorátu ještě hlasitější výzvy po důkladném „odněmčení“. V květnu roku 1945 šla proto potřeba očištění po prožití válečných útrap mnohem dále. Od června roku 1945 neslo náměstí na místo jména dr. F.L. Riegra (od 1903) jméno Dr. Edv. Beneše a Wilsonovy sady se staly ve stejné době sady Stalinovými. Přeměna názvů náměstí už nestačila. V myslích těch nejrozpálenějších hlav se zrodil radikální plán: Musí se změnit samotné jméno města! Nevadí, že toto jméno je zažité po staletí, jeho původ je přece německý - Nimburg.

Širšímu ohlasu těchto možná pošetilých úvah bezpochyby napomáhal po revolučních událostech roku 1945 všeobecně rozšířený názor, že soužití Slovanů s Němci je nemožné. Celé nymburské dějiny se najednou pro zastánce změny názvu města stávaly dokonalým ztělesněním této ideologické konstrukce. Hlavní mluvčí, vystupující pod novinovou zkratkou L.H.D. dne 24.8. píše: „Sviníbrod pod pilnou rukou přičinlivých Čechů zkvétal“. Autor dále v duchu pohádkového příběhu spekuluje, že Vícemilov, syn Slavníka, si vybral Sviníbrod za své sídlo a dal mu své jméno:„Dobře vládl svému lidu a spokojený a pracovitý lid zveleboval kraj“. Pak ovšem přišli Němci: Stěhovali se Němci do Čech, vybrali si i Vícemilov, který obsadili v tak hojném počtu, že domácí lid byl brzy v menšině. Poněmčený Vícemilov dostal od přistěhovalců nové jméno Neuenburg, z čehož vzniklo Nimburk – dnešní Nymburk. Závěrem autor patetický vyzývá, k přeměně jména města, současné jméno je podle něj důkaz velké dějinné násilnosti na českém obyvatelstvu.

Tento srpnový novinový článek už však byl labutí písní „nymburkbíjců“. Žádný další článek již nenásledoval. Ostré protiněmecké nálady, příznačné pro první dny po skončení války, postupně odeznívaly a do popředí se logicky posouvaly aktuální politické otázky, zejména volby v září 1945, říjnové znárodňovací dekrety a rostoucí napětí mezi komunistickými a nekomunistickými stranami. Přirozeně museli nymburští občané řešit také své soukromé osobní a rodinné starosti, mezi nejsložitější patřila neutěšená bytová situace, která mnohé donutila k odchodu do pohraničí, či nespravedlivé obvinění z kolaborace. Pro nás, současné čtenáře, je jen škoda, že noviny nikdy nezveřejnily návrhy na změnu názvu města. A jak víme z článku z 16.6 1945 ihned po uveřejnění výzvy do redakce skutečně přicházely konkrétní návrhy. Jistou motivací tvůrcům byl i příslib, že autor vítězného návrhu se zapíše nesmazatelně do nymburské historie. Kdyby se tak ovšem stalo, nejednalo by se už o nymburskou historii, nýbrž třeba vícemilovskou…

Ačkoliv z pohledu rodilého Nymburáka se zdá téměř nepochopitelná možná změna názvu rodné obce, samotná změna názvu měst a někdy dokonce i států není v dějinách věc nijak výjimečná. Děje se tak poměrně často, málokdy si uvědomíme všechny důsledky, když se nejedná o obec, kde bydlíme. Po roce 1945 se ostatně uskutečnila celá řada přejmenování obcí nebo upřesnění místa. Obyvatelé Zlína najednou od roku 1949 bydleli v Gottwaldově, lidé z Moravské Ostravy žili od roku 1946 pouze v Ostravě či občané Německého Brodu roku 1945 přejmenovali své město na Havlíčkův Brod (oficiálně se tak stalo 1950). Havlíčkův Brod je ostatně ukázkovým příkladem města, které se v Květnu 1945 rázně rozešlo ze svým historickým názvem. Jeseník se do roku 1947 jmenoval Frývaldov. Méně známé jsou už změny názvů menších měst, tak v roce 1949 se z Cukmantlu staly Zlaté Hory, z Kolštejna Branná, zeStarého Habendorfu roku 1950 Stráž nad Nisou, Vildštejna dnešní Skalná, z Kyšperka Letohrad a Rožmberka Rožmberk nad Vltavou. V roce 1953 si vzalo Vrbno do názvu ještě pod Pradědem, roku 1960 učinil podobněMníšek pod Brdy  a stejně tak si roku 1986 si rozšířil jméno Vranov nad Dýjí . Nebo Bor u České Lípy si roku 1955 pozměnil jméno na Nový Bor, z Lemberka se stala Lvová a z Horního Litvínova jen Litvínov. Nemusíme však obhlížet celou zemi, abychom ukázali, jak poměrně často se mění názvy měst, známé letovisko Jabkenice nedaleko Nymburka se totiž až do roku 1955 nazývalo dosti krkolomně Jablkynice. Změny názvu pochopitelně neprobíhaly jen po roce 1945, Kostelec u Náchoda přijal do svého názvu slůvko Červený roku 1927 a Budějovice oficiálně slůvko České roku 1908.

Když se dnes ptáme po původu jména našeho města, nepřistupujme k této problematice s ideologickou nacionální předpojatostí jako onen pisatel vystupující pod šifrou L.H.D. Přijmeme německý původ názvu našeho města jako historický fakt, který má své kořeny v mohutné modernizaci Českého státu za posledních Přemyslovců. Kolonisté, kteří zakládali naše město, budovali kostel, stavěli hradby, zakládali řemeslnické dílny, vařili pivo, vnesli do kraje nové zboží, přišli ze severozápadních končin Svaté říše Římské. Z oblastí kde se dnes rozkládá Německo a Holandsko. A pochopitelně dali první osadníci městu jméno ve svém rodném jazyce – středověké němčině. Název v českém překladu zní Nový Hrad, jeho nejstarší podobu známe jen v latinském přepisu Nvenburch. V listinách konce 13. a celého 14. století bychom nalezli další transkripční podoby jména města, namátkou Neuburch (1290), Newenburgam (1304), Numburga (1310), Nymburgensi (1327), Neunburga (1338), Nimburg (1348), Neumburg (1369-99), Newenburg a konečně 1420 Nymburk. Již na první pohled je z výčtu zřejmé, že název města nebyl nikterak ustálený. Poslední podoba jména se nejvíce osvědčila a české obyvatelstvo ji vzalo za svou. České prameny snad jinou podobu než Nymburk v 15. a 16. století ani neznají. V pozdějších staletích, kdy se vedle českého jména uvádí i jeho německá transkripce, nalézáme i německou verzi názvu města Nimburg. Ve městě s naprostou českou většinou se však německá podoba vyskytuje jen zřídka.

Až vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava dne 16.3.1939, svým důrazným požadavkem na užívání pouze německých názvů, opět vrátilo „Nimburg“ do obecnějšího povědomí. Po roce 1945 následovala už výše zmíněná reakce. Vědomí historických skutečností původu jména města u velké většiny obyvatelstva však tehdy převážilo, takže nakonec ani nebylo přikročeno k širší diskusi nad tímto návrhem. A proto můžeme hodnotit snahy o změnu jména města jako pouhý pokus, který i v atmosféře „odněmčování“ selhal na celé čáře a nevyvolal mezi obyvatelstvem žádnou hlubší odezvu.

Autor: PhDr. Pavel Fojtík