Článek
V Nymburce se narodil anglický letec Vilém Bufka
16. 10. 2007 00:00V českém národě se příliš nenosí zdůrazňování vojenských úspěchů a ctností. Rádi si spíše připomínáme porážky českých vojsk nebo rovnou Mnichov. Přesto i v našem město žilo mnoho lidí, kteří se neváhali postavit se tváří tvář nepříteli se zbraní v ruce. Jedním z nich byl i pilot Vilém Bufka. O jeho osudech vypráví následující článek.
„Všem pilotům, navigátorů, radiooperatérům, palubním střelcům, mechanikům a zbrojířům, kteří daleko od domova položili své životy za svobodu – místo stisku ruky, kterého se jim už nedostalo“ (Vilém Bufka, předmluva v knize: Bombardér T – 2990 se odmlčel, 1966)
Na Palackého třídě v “holubím domě“, o který se majitel dnes odmítá starat a jeho obyvatelé neuspokojivým stavem domu velmi trpí, žil 50. letech 20. století v zapomnění voják Vilém Bufka. V 60. letech napsal knihu „Bombarder T – 2990 se odmlčel“, díky níž se poprvé po dlouhých letech komunistické cenzury (členové západního odboje byly vylučováni z armády, persekvováni a celkově uvrženi v nemilost), mohli čtenáři podrobně seznámit se životem našich letců ve Velké Británii za II. světové války.
Strastiplná cesta do Anglie
V této knize Vilém Bufka barvitě líčí svůj útěk po obsazení českých letišť německou luftwaffe v roce 1939. Prchá přes Polsko do Francie, v jejímž bombardovacím letectvu prodělal svůj válečný křest. Kapitulace Francie ho donutila pokračovat v dobrodružném útěku. Podařilo se mu malým sportovním letadlem přeletět Středozemní moře do Afriky, teprve odtud se dostal do Anglie, kde mohl konečně začít bojovat.
Účastnil se na Wellingtonech (dvoumotorový bombardér střední kategorie, určený pro noční operace) mnoha těžkých náletů na nacistické Německo (Berlín, Hamburk, Brémy) i přístavy okupované Francie a několikrát jen zázrakem vyvázl se svou posádkou ze smrtelného nebezpečí. Při náletu na Wilhelmshaven roku 1941 byl sestřelen. Jako jediný ze šestičlenné posádky přežil útok německého stíhače na Me 110, ale po seskoku byl na holandském pobřeží s těžkým zraněním zajat.
Po čtyřech letech putování po zajateckých táborech na německém území byl vydán gestapu, protože nacisté na něho jako na „protektorátního příslušníka“ nevztahovali mezinárodní konven
ce o ochraně válečných zajatců. V pražské centrále gestapa po několika těžkých dnech vyslechl rozsudek: trest smrti pro velezradu. Rozsudek měl být vykonán v Torgau, kde měl být jako většina českých pilotů - zrádců říše odvezen na popravu. Nastal boj s časem, který nakonec Bufka vyhrál - k popravě nedošlo, neboť postupující americká vojska vězně osvobodila vězněné na hradě Colditz. A tak ještě květen 1945 trávil opět Bufka u své squadrony ve skotském Taine.
|
Kdo byl Vilém Bufka?
Pilot 311. čsl. bombardovací perutě RAF. Narodil se 11.8.1915 v nymburské kolonii. Absolvoval tříletou živnostenskou a dvouletou vojenskou průmyslovku v Mladé Boleslavi a poté, v říjnu 1935, narukoval do armády. V rámci prezenční služby absolvoval pilotní školu v Hradci Králové a v Piešťanech. Kvalifikaci létání v noci a podle přístrojů získal v období říjen 1938 - únor 1939...
V roce 1939 odešel bojovat nejprve do Francie a poté do Anglie. V hodnosti Sergeant patřil k zakládajícím členům 311. (čsl) bombardovací perutě. Po roce 1949 byl vyloučen z armády a následně ve vykonstruovaném procese odsouzen. Zemřel 20.11.1967 v Praze ve věku 52 let.
|
Ocenění a uznání Viléma Bufky
Vrátil se ke své jednotce, která během války utrpěla celkové ztráty kolem 53 % (511 československých vojáků). Členové třistajedenáctky dostali 989 čsl. Válečných křížů, 760 čsl. Medailí za chrabrost a 150 cizích vyznamenání. Za svoji válečnou činnost byl sám Bufka dekorován 2x Čs. válečným křížem, 2x Čs. medailí Za chrabrost, Čs. medailí Za zásluhy I. st., Pamětní medailí čs. zahraniční armády se štítky F a VB, francouzským Croix de Guerre, britskou 1939-1945 Star, Air Crew Europe Star, Defence Medal a War Medal...
Ještě čtyři Nymburáci bojovali také v Anglii
Nymburští čtenáři v knize zejména ocení pasáže, kdy Vilém Bufka ve vzpomínkách zabrousí do našeho města. U letectva v československé armádě složilo v roce 1938 pět Nymburáků. A z toho hned čtyři odešli bojovat do Anglie. Byl to podporučík Jaroslav Čermák, který zahynul tragicky nad Anglií, rotmistr Jaroslav Louda umřel v nemocnici Boscombe a má hrob na vojenském hřbitově v Brookwoodu. Konce války se z Nymburáků vedle Viléma Bufky dočkal pouze Josef Jaške (1. velitel 313.).
V roce 1967 se pustil do své druhé knihy „… a dole čeká kat“, kterou už však nedokončil a k vydání ji připravil Karel Dostál, kniha vyšla také v nakladatelství Svoboda.
Rozhodně doporučuji obě knihy k přečtení, jsou napsány velmi čtivým jazykem a jejich obsah je stále aktuální.
Autor: PhDr. Pavel Fojtík
Více např. : http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_11775.html
Komentáře
Petr Kocian 06. 04. 2011 19:31:55
Tuto knihu jsem opět po 40 letech přečetl jako novou. Patří mezi ty moje nej.
Irena Svobodová 28. 10. 2009 23:02:52
Knihu jsem četla již před lety i celá moje rodina včetně dětí.Velmi se nám líbila,obzvlášť proto že moje maminka pana Bufku znala a já znám jeho neteř a znala jsem i jeho sestru byli to velmi hodní lidé.
KULDA 14. 04. 2009 09:06:40
Knihu sem četl 2x protože se mi velice líbí ja barvitě autor líčí své zážitky. Doporučuji si knihu přečíst
KULDA 14. 04. 2009 09:05:56
Knihu sem četl 2x protože se mi velice líbí ja barvitě autor líčí své zážitky. Doporučuji si knihu přečíst
Placená inzerce
Inzerce zdarma
Nejnovější inzeráty:
11. 02 Pronájem
09. 02 Pracujte z pohodlí domova
09. 02 Rychlé půjčky
09. 02 Rychlé půjčky
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlé půjčky
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlá půjčka
11. 02 Pronájem
09. 02 Pracujte z pohodlí domova
09. 02 Rychlé půjčky
09. 02 Rychlé půjčky
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlé půjčky
09. 02 Rychlá půjčka
09. 02 Rychlá půjčka